Japonská cesta k inflaci

Právě třetí pilíř v podobě strukturálních reforem je klíčem k dosažení ambiciózních cílů třetí největší ekonomiky světa v podobě překonání 15leté deflace a ekonomické stagnace.

Shinzo Abe před médii prezentoval svoji strategii dlouhodobého ekonomického růstu, v rámci níž stát plánuje například vytvořit tzv. ekonomické zóny, které mají přilákat zahraniční investice. Premiér dále naznačil, že by chtěl v nejbližší dekádě dosáhnout ročního tříprocentního růstu nominálních mezd. Právě některé studie ukazují, že růst mezd je pro zemi vycházejícího slunce klíčem k dosažení vysněné inflace. Někteří občané říkají, že si vůbec nedokážou představit život s inflací, když již 10 let stojí lístek na vlak stejně a cena kávy dokonce klesá. Z tohoto důvodu musí být inflace a s ní i spojená chuť nakupovat v době, kdy ceny rostou, jednoznačně podpořena růstem mezd. Japonsko rovněž plánuje liberalizaci maloobchodního trhu s elektrickou energií a chystá se investovat do energetiky 300 miliard dolarů v průběhu následujících 10 let. Podporovat se budou i investice do infrastrukturálních projektů.

Klíčem k úspěchu Abeho politiky, postavené na třech pilířích, tkví v zavedení stanovených cílů do praxe, respektive ve způsobech a zvolených nástrojích, s nimiž budou nové praktiky uplatňovány v reálné ekonomice. Každý premiér v průběhu posledních 20 let měl nějaký ten svůj plán ekonomického růstu, který sám o sobě nebyl špatný, ale ztroskotal na implementaci do praxe. Důležité je, aby Japonci Abemu jeho politiku uvěřili, jinak vyjde jeho snaha na zmar. V červenci se budou v zemi konat volby do horní komory parlamentu. Podaří-li se vládnoucí straně i v ní získat většinu, bude se jí prosazovat nová pravidla jednodušeji a šance na úspěch se zvýší.

Největším strašákem japonského experimentu se nyní jeví růst výnosů ze státních dluhopisů, které se od začátku dubna, kdy oznámila japonská centrální banka (BoJ) svůj program masivních měnových stimulů, zdvojnásobily. Růst výnosů z bondů představuje pro stát nárůst výpůjčních nákladů. Podíl dluhu na HDP je v zemi vycházejícího slunce přes 200 procent. Podle studií každé jedno procento nárůstu úrokových nákladů zkonzumuje dalších 23 procent daňových příjmů. Z tohoto důvodu je růst výnosů ze státních obligací pro zemi nebezpečný. Kromě trhů s dluhopisy visí nad Japonskem ještě jeden strašák, a to že země dosáhne nárůstu inflace bez reálného ekonomického růstu a nastane tzv. stagflace.

Trhy na představení programu strukturálních reforem reagovaly negativně, protože obsah premiérova projevu byl již znám z lokálních médií několik dní předem. Kormě toho od vystoupení Shinza Abeho byla obrovská očekávání. Navíc investoři čekali, že se vyjádří konkrétněji k jednotlivým krokům, které chce uvést do praxe. Nadto premiér neřekl nic k reformě pracovního trhu a firemním daním, což bylo zdrojem největšího zklamání a výprodeje na akciových trzích. Shinzo Abe se rovněž nevyslovil k budoucnosti jaderných elektráren v Japonsku. Ty jsou od nehody ve Fukušimě zavřeny a stát je výrazně závislý na dovozu energií, což u slábnoucího jenu způsobuje díru v platební bilanci. Shinzo Abe ve svém projevu rovněž nic neřekl k investiční strategii státních penzijních fondů. V kuloárech se totiž mluvilo, že jim nařídí investovat větší část aktiv do rizikových aktiv, jakými jsou domácí i zahraniční akcie, což by pozvedlo japonský akciový index Nikkei, který čelí v posledních dvou týdnech masivním výprodejům.

To, že se ale Shinzo Abe k některým otázkám nevyjádřil, neznamená, že neplánuje v této oblasti provést změny. Kroky mohou být představeny později v průběhu léta nebo na podzim.

Jenom čas ukáže, jestli bude Abeho experimentální politika úspěšná a podaří-li se mu dosáhnout jak ekonomického růstu, tak i inflace. Protože jenom změnit spotřební chování lidí, kteří žili přes 10 let v deflaci, není něco, čehož se dá dosáhnout za pár měsíců. Každopádně jeho plány jsou ambiciózní, odvážné a někdy na kraji možností tamního hospodářství.

Článek připravil analytický tým společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.