Poptávka po zemědělských komoditách stoupne se spotřebou biopaliv

Celosvětová produkce pšenice a ostatních obilovin zaostává v posledních letech za globální spotřebou. Těžké období sucha v roce 2012 ve Spojených státech, velké části Evropy a centrální Asii bylo hlavní příčinou menší úrody pšenice a ostatních obilovin.

Pro rok 2013 se očekává druhá největší úroda pšenice. Tento nárůst je způsoben zejména rozšířením osetých ploch v reakci na vysoké ceny. Taktéž se v některých zemích předpokládá vzestup výnosností polí z podprůměrných úrovní v roce 2012, a to zejména v Rusku, Kazachstánu a na Ukrajině. Naproti tomu výhled pro Spojené státy je méně příznivý kvůli období sucha během raných fází vegetačního období. Optimistické jsou vyhlídky produkce pro rok 2013 v segmentu hrubozrnných plodin ve Spojených státech, které jsou největším producentem kukuřice na světě. Prvotní odhady Ministerstva zemědělství USA indikují, že velikost osetých ploch bude největší od roku 1936.

Dodávky rýže v roce 2012 byly dostačující, a proto bylo možné pokračovat v obnově zásob. Indie je od roku 2011 předním světovým vývozcem rýže, což je důsledek uvolnění zásob vytvořených v minulých čtyřech letech, zmírnění vývozních omezení a snížení konkurence z Thajska.

Velkou hnací silou pro expanzi výsevu hrubozrnných plodin je dodatečná poptávka po těchto surovinách ze strany výrobců biopaliv ve vyspělých zemích. V grafu č.1 je vidět, jak za posledních 10 let rostla produkce biopaliv. V grafu č.2 je uveden odhad výroby dle OECD pro dalších 10 let.

Graf č.1 Globální produkce biopaliv v milionech litrů v letech 2002-2012 z pšenice a hrubozrnných plodin (Zdroj OECD)

Graf č.2: Odhad globální produkce biopaliv v milionech litrů v letech 2013-2022 z pšenice a hrubozrnných plodin (Zdroj OECD)

V následujících letech se očekává zvýšení výnosností polí osetých pšenicí a hrubozrnnými plodinami o 12%. Přitom v sektoru hrubozrnných plodin se předpokládá rychlejší růst než u pšenice nebo rýže.

Čína
I přes poměrně malou rozlohu zemědělské půdy a vodních zdrojů zaměřila Čína politickou prioritu na potravinářskou bezpečnost a soběstačnost. Soustředí se především na základní potravinářské komodity, jako jsou rýže a pšenice. Zemědělská produkce Číny rostla 4,5 krát více v letech1978-2011 než v předcházejícím období. Nicméně inflace cen potravin v posledních letech stoupá a s rostoucím omezením zdrojů na venkově se v příštím desetiletí předpokládá zpomalení tempa zvyšování produkce.

Zvýšená dostupnost potravin spolu s vyššími příjmy zredukovala riziko nedostatku potravin. Výrazně se snížil počet podvyživených lidí. Jejich počet klesl od roku 1990 téměř o 100 milionů. A to i navzdory růstu čínské populace, která se rozrostla o dalších 200 milionů lidí.

Obchod se zemědělskými produkty v Číně se v letech 2001 až 2012 rozrostl z 27,9 miliard USD na 155,7 miliardy USD. Závislost na dovozu se zdvojnásobila z 6,2% na 12,9%. Pro rok 2012 činil čínský čistý deficit obchodní bilance v zemědělství a potravinářství 31 USD miliard dolarů. Předpokládá se, že čínský růst spotřeby bude i nadále o cca 0,3 % ročně větší než růst produkce.

V tomto důsledku se očekává mírné otevření zemědělského sektoru v Číně. Tamní vláda se snaží zabránit dalšímu odsunu zemědělství ze země a stanovila již dvanáctý pětiletý plán konkrétních cílů pro produkci v oblasti pšenice, rýže, sóji a brambor. Výhled organizace OECD naznačuje, že by tyto cíle měly být splněny nebo překročeny v příštím desetiletí. Čínský dovoz olejnin se očekává vyšší o 40% za období 2013-22 oproti období předešlému. Dovoz cukru by měl zůstat nad úrovní celní kvóty během stanoveného programového období. Naproti tomu import bavlny by mohl poklesnout o 21% s tím, jak roste konkurence v textilním průmyslu z Indie a dalších zemí s nižšími náklady na pracovní sílu. Naopak masný průmysl spolu s mléčným odvětvím by se měli i nadále rozšiřovat. Zároveň porostou požadavky na krmivo, což bude mít za následek vyšší dovoz hrubozrnných plodin, a to pravděpodobně nad současnou úroveň celních kvót. Čína se má stát největším světovým spotřebitelem vepřového masa na jednoho obyvatele a do roku 2022 by v tomto ohledu mohla překonat Evropskou unii. Produkce mléka by měla vykazovat výrazně pomalejší růst, zatímco spotřeba mléčných výrobků by se měla zvýšit o 38%. Země by si také měla i nadále zachovat vedoucí roli v oblasti rybolovu, i když rozmach rybářství by měl být o polovinu pomalejší než za předcházející dekády.

 

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.