Kypr volá opět o pomoc

Součástí záchranného programu bylo mimo jiné i zavření druhé největší banky Laiki, jejíž zdravá aktiva měla být v rámci restrukturalizace převedena na největší banku ostrova Bank of Cyprus (BoC). Jenže ta po tomto sloučení musí krom jiného splácet nouzové úvěry ve výši 11 mld. eur za obě dvě banky, které v minulosti Laiki i BoC získaly od Evropské centrální banky (ECB). Bank of Cyprus byla sama děním na ostrově výrazně negativně zasažena a nyní po převzetí aktiv a dluhu od Laiki, vzrostlo její dluhové zatížení a klesla likvidní pozice. To jí nyní jako největšímu poskytovateli úvěrů na ostrově brání právě ve vykonávání této činnosti, což dále paralyzuje již beztak slabou ostrovní ekonomiku. Zmražení úvěrové aktivity na ostrově znamená ochromení činností podniků a domácností a následně zastavení přítoku příjmů z daní do státní pokladny.

Bank of Cyprus (BoC) nyní drží nad vodou to, že centrální banka zakázala jejím klientům vybírání částí svých vkladů. Pomine-li toto omezení, je možné, že zákazníci si své peníze z tohoto peněžního ústavu vyberou. Lidé nyní nemají důvod využívat služby této bankovní instituce, protože jednak nenabízí zajímavé produkty s vysokými výnosy, kvůli kterým by si své úspory do ní ukládali (většinu zisků banka dává na splácení dluhů) a úvěrová schopnost banky je rovněž limitovaná. Skončí-li omezení na výběr vkladů a zákazníci začnou skutečně vybírat finanční prostředky z pokladen banky, může to BoC dovést ke krachu. Kolaps největší kyperské banky by mohl spustit řetězovou reakci a ochromit i další instituce na ní navázané. Za vklady ručí vláda, která rovněž nemá peníze a Kypru tak opět ani ne po 3 měsících hrozí bankrot. Anastasiades žádá, aby BoC nemusela ECB splácet půjčku ve výši miliard eur za banku Laiky, nebo aby se tyto dluhy změnily v dluhopisy s dlouhodobou splatností. Za ně by pak pravděpodobně ručila vláda, která by si na ně opět musela půjčit.

Součástí jarních opatření bylo i kontroverzní zdanění vkladů v bance Laiki a BoC nad 100 000 eur. Prezident Anastasiades v dopise věřitelům upozorňuje, že nebyl učiněn žádný rozdíl mezi dlouhodobými vklady, které přinášejí vyšších zisků a penězi kolujícími na běžných účtech, které byly hlavně součástí likvidních prostředků firem. Toto opatření tak smazalo velkou část hotovostních prostředků tamním korporátním společnostem, což utlumilo jejich aktivitu. Navíc neslýchané kontroly kapitálu, které v zemi následně nastaly, úplně udusily ostrovní ekonomiku, která se ještě donedávna pyšnila movitými bankovními účty.

Domácí ekonomika a bankovní systém je ochromen více, než se na jaře při podpisu záchranné smlouvy předpokládalo, říká prezident Anastasiades. Kyperská ekonomika se podle místních odhadů řítí do hluboké recese, která povede k dalšímu propouštění a fiskálním problémům. Prezident se tak v reakci na tato fakta nebál použít v dopise urgentních výzev a tlačí na eurozónu a Mezinárodní měnový fond, aby revidovali stávající podmínky půjčky a přistoupili k novým, které dovolí Nikósii životaschopného růstu, jinak ji současné podmínky dovedou opět k bankrotu.

Problém Kypru by se mohl dostat do centra pozornosti evropských státníků na summitu 27. a 28. června v Bruselu. Na němž se bude právě řešit možnost pomoci bankám z fondu ESM, což by bylo řešením i pro Nikósii. Případně by mohlo dojít i k částečnému odepsání (odpuštění) dluhu, k čemuž rovněž došlo nakonec i v Řecku.

Článek připravil analytický tým společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.