Vývoj měn ve středoevropském regionu (CZK, PLN, HUF) byl tento týden ovlivněn nejen domácím děním ale i globálním sentimentem, jež určovalo zasedání americké centrální banky (Fed). Ve středu dorazily ze Spojených států pozitivní data v podobě HDP za 2. kvartál 2013 a vyššího nárůstu pracovních míst v soukromém sektoru. Právě příznivá makroekonomická čísla by mohla být důvodem k zahájení snižování objemu nákupu dluhopisů v rámci programu měnového uvolňování (QE), což by ve výsledku znamenalo odliv „levných“ peněz z rizikových aktiv (nabízejí vyšší výnos), mezi něž se zařazují i aktiva CEE regionu. V reakci na dobrá americká čísla všechny měny v regionu ve středu oslabily. Šéf Fedu Ben Bernanke však ve svém večerním proslovu nenaznačil, že by již na příštím zářijovém zasedání banky mělo dojít ke snížení objemu QE, na což měny ve středu večer a ve čtvrtek dopoledne reagovaly pozitivně. Ve čtvrtek povzbudil náladu ve středoevropském regionu rovněž index nákupních manažerů (PMI) z eurozóny ze sektoru výroby, který dosáhl dvouletého maxima a posílil tak na 50,3 bodů. Produkce ve společné měnové unii vzrostla poprvé od února 2012 a vyslala tak pozitivní signál do budoucna. Indexy PMI ve čtvrtek rovněž poukázaly na zlepšení ekonomiky v Polsku a Česku, naopak v Maďarsku potvrdily zhoršení situace pod vlivem nejistoty z tamní politické scény.
Maďarsko
Maďarský parlament, jenž příští rok čekají volby, znervóznil investory, když 16. července prohlásil, že by rád stáhnul z oběhu cizoměnové půjčky svých občanů. Tímto krokem by sice výrazně odlehčil maďarským domácnostem, které si vzaly hypotéky převážně ve švýcarských francích, na nichž po prudkém oslabení forintu v roce 2008 zřetelně ztrácejí. Avšak na druhé straně kroky směřující k úpravě podmínek půjček by mohly poškodit komerční banky, které již u předchozích pokusů vlády poprat se s tímto produktem utrpěly značné ztráty.
Reputaci největší maďarské banky OTP výrazně poškodily zprávy o tom, že její generální ředitel spolu s dalším členem bankovní rady (Peter Braun) prodali akcie této společnosti, což znásobilo obavy, ohledně potenciálních záměrů maďarské vlády a následných dopadů na finanční instituce. OTP banka za poslední 3 týdny odepsala přibližně 17 procent ze své hodnoty, což pro ni znamená pokles tržní kapitalizace o 890 miliónů dolarů.
Maďarský forint zakončuje 31. kalendářní týden blízko 6 týdenních minim, kdy bojuje s důležitým kulatým číslem 300, jehož proražení by potvrdilo, že forint nemá tendenci v blízké době posílit.
Na maďarském finančním trhu nyní panuje nejistota ohledně záměru vlády v oblasti cizoměnových půjček. Vždyť premiér Viktor Orban v průběhu svého 3letého funkčního období již kvůli tomuto problému znárodnil penzijní fondy, zvýšil bankovní daně a přijal zákon, v rámci něj mohli klienti splatit cizoměnové půjčky za výhodnějších administrativních měnových kurzů na úkor zisků bank. Plán jak zkonvertovat cizoměnové hypotéky do maďarských forintů by chtěla mít vláda hotový nejpozději do začátku září, protože pak na konci měsíce musí předložit parlamentu rozpočet na rok 2014. Z tohoto důvodu ministr financí Mihály Varga varuje banky, že nebudou-li spolupracovat, budou muset politikové rozhodnout za ně. Hlavní otázkou je, jak se ve finále rozloží břemeno ztrát mezi majitele půjček, banky a stát. Podle největších kritiků vlády Viktor Orban vystavuje bankovní sektor nejistotě v nepříznivé době, kdy investoři zvažují svůj odliv z rizikových aktiv poté, co Fed zamýšlí snížit objem QE. Maďarský premiér bude muset rovněž pečlivě zvážit dopad potenciálních ztrát na stabilitu finančního sektoru. Ze zahraničních bank by mohly být nejvíce postiženy rakouské finanční domy Raiffeisen bank, Erste bank, německá Bayerische Landesbank a italská Intesa Sanpaolo.
M. Varga v rozhovoru pro rádio MR1 uvedl, že zatím se s bankami shodl na tom, že cizoměnové hypotéky byly špatným produktem, který musí být co nejdřív ze systému odstraněn. Z tohoto důvodu bude zapotřebí najít řešení, jak zkonvertovat tyto půjčky zpátky do forintů, což ve výsledku znamená stanovení fixního měnového kurzu a úrokové sazby. Nicméně dodal, že konverze cizoměnových hypoték je sice pravděpodobným, avšak ne jediným řešením. Zatím nejsou známe žádné podrobnosti ohledně toho, koho a v jakém rozsahu by se tato konverze týkala, a proto ani nelze odhadovat potenciální dopady na všechny zúčastněné strany. Varga jenom upřesnil, že cílem je pomoci rodinám, které si vzaly hypotéku na bydlení. Varga rovněž uvedl, že ve vyjednáváních musí reprezentovat stát, tedy i ty občany, kteří si cizoměnovou půjčku nevzali a nyní budou pečlivě sledovat, jak se bude s jejich daňovými zdroji prostřednictvím výdajů státního rozpočtu nakládat. Rovněž dodal, že finanční zdroje státu na pomoc zadluženým domácnostem jsou omezené.
Ve čtvrtek byl zveřejněn index nákupních manažerů (PMI) za červenec, který klesl z červnových 50,8 bodů pod klíčovou úroveň 50,0 na 49,0 bodů, což potvrzuje podnikatelské obavy ohledně budoucího vývoje nejzadluženější ekonomiky regionu. Průměr indexu za poslední 3 měsíce činí 52,8 bodů.
EUR/HUF naplnil očekávání z minulého týdne. Trh do čtvrtka posiloval a dostal se až k silné rezistenci 299,45. Zde se v pátek vytvořil medvědí outsidebar podpořený trojitým vrcholem. Tato technická situace vrhá na tento pár negativní výhled, který by mohlo změnit pouze překonání pátečního maxima. Do té doby vládnou na trhu medvědi.
Nejdůležitější makroekonomické události 32. týdne v Maďarsku:
5. srpna 9:00 – Maloobchodní prodeje v červnu y/y; předchozí 2,5%
7. srpna 16:00 – Státní rozpočet v červenci
8. srpna 9:00 – Obchodní bilance v červnu
Česká republika
Vývoj české koruny se nesl ve znamení čtvrtečního zasedání české národní banky (ČNB).
V úterý zveřejnila svoje hospodářské výsledky rakouská banka Erste bank, která rovněž působí v České republice a v Maďarsku. V obou zemích se řadí mezi největší zahraniční banky. Její zisky před zdaněním v dubnu až červnu 2013 klesy více, než se očekávalo, a to právě kvůli vysokým daním v Maďarsku. Avšak generální ředitel banky je optimista a neočekává, že by vláda Viktora Orbana nakonec přistoupila k razantním krokům, které by závažně poškodily její podnikání v zemi.
Český index nákupních manažerů (PMI) dosáhl v červenci růstu již třetí měsíc v řadě, když dosáhl na 52 bodů. V růstu mu pomohl hlavně větší počet nových objednávek ze zahraničí. Index překonal jak červnová čísla (51 bodů), tak i očekávání analytiků (51,6 bodů). Číslo vyšší než 50 (hranice mezi expanzí a recesí) přichází z české ekonomiky již třetí měsíc v řadě, což dává naději na ekonomické zotavení země, která je již 2 roky v recesi.
Ve čtvrtek zasedala Česká národní banka (ČNB). Ta ponechala úrokovou míru na historicky nízké úrovni (0,05 procenta) a poprvé hlasovala v otázce devizových intervencí, které nakonec většina členů neodsouhlasila. Sedmičlenná bankovní rada je dle červnového zápisu nejednotná v otázce kurzových intervencí. Podle agentury Reuters by je mohly podporovat guvernér Miroslav Singer a členové rady Lubomír Lízal a Vladimir Tomšík. Oslabení koruny by nepomohlo nejen exportérům, ale i domácí inflaci, která by následně mohla rozhýbat domácí poptávku. ČNB dosud využila zatím jenom slovních intervencí, díky nimž se daří držet kurz EUR/CZK pod kontrolou. Od září 2012, kdy guvernér Singer poprvé zmínil možnost kurzových intervencí, ztratila koruna vůči euru 5,3 procenta. Průměrný kurz v červenci byl 25,95 EUR/CZK. Guvernér Singer po zasedání ČNB uvedl, že intervence jsou stále vysoce pravděpodobné.
EUR/CZK vstoupilo minulý týden do trhu v medvědí náladě, změna přišla až ve středu, kdy koruna oslabila na 26,029. Páteční seance se pak znovu vrátila k vyznačené hladině 25,80. Trh je ve viditelné konsolidaci a avizovaný medvědí trojúhelník z minulého týdne zatím nesplnil svůj účel. K dalšímu uvolnění prostoru bude potřeba prorazit jednu ze zmiňovaných úrovní, do té doby zůstává trh bez jasného krátkodobého trendu.
Nejdůležitější makroekonomické události 32. týdne v Česku:
5. srpna – 09:00 - Maloobchodní prodeje v červnu y/y ; předchozí 1,2 %; oček. -1,3%
6. srpna – 09:00 - Obchodní bilance v červnu
7. srpna – Hlasování o důvěře vládě
8. srpna – 09:00 - Míra nezaměstananostiv červnu předchozí 7,3%; oček. 7,4%
9. srpna – 09:00 – Index spotřebitelských cen (CPI) inflace yvy; předchozí 1,57%; oček. 1,6%
Polsko
Ve čtvrtek byl zveřejněn červencový index nákupních manažerů (PMI), který poprvé po 15 měsících dosáhl hodnoty nad 50 bodů, která odděluje ekonomickou kontrakci od expanze. Hodnota 51,1 bodů ve srovnání s červnovým údajem 49,3 bodů a očekáváními ve výši 50,1 bodů je pro ekonomiku velmi pozitivní a buduje naději, že HDP Polska, který posledních 5 kvartálů balancuje těsně nad nulou, by mohl opět nabrat dech. Polská ekonomika byla ochromena hlavně snížením vládních výdajů a rovněž poklesem nákupního apetitu Poláků poté, co nezaměstnanost v zemi dosáhla 6letého maxima. Zlepšující se náladu na domácím trhu spotřebitelů rovněž potvrzují data ze sektoru bydlení, kde roste poptávka po hypotékách díky nízkým úrokovým sazbám (úroková sazba letos klesla ze 4,5 na 2,5 procenta). Očekávání ohledně budoucího vývoje hospodářství (HDP) nejvíce podpořila rostoucí domácí i zahraniční poptávka. Polští ekonomové věří, že tamní ekonomika již dosáhla dna a nyní ji čekají lepší zítřky.
Banka Barclay‘s vydala v pátek svoji predikci pro vývoj polského zlotého, který by měl dle jejího názoru posílit jak vůči euru (cíl 4,15 EUR/PLN) tak i vůči koruně (cíl 6,30 PLN/CZK). Polský zlotý si zatím vede nejhůř mezi svými středoevropskými kolegy, když meziročně ztrácí 4,2 procenta. Podle banky, je vhodné využít těchto poklesů k nákupu. Jejich analýza je podpořena zlepšujícím se stavem běžného účtu a ukončením cyklu snižování úrokových sazeb.
EUR/PLN se minulý týden chovalo dle očekávání. V pondělní seanci přišlo predikované oslabení, které se dostalo k předchozím minimům. Trh se poté vydal znovu k trendové linii, která v pátek v souběhu dvou Fibonacciho úrovní zafungovala jako silná rezistence. Trh zakončil týden poblíž otevírací ceny z pondělní seance. Páteční medvědí nálada dokázala prorazit support mezi Fibonacciho úrovněmi 50,0 a 23,6 a otevřela si tak cestu zpátky k 4,20. Negativní nálada by diskvalifikovalo uzavření nad 4,263.
Nejdůležitější makroekonomické události 32. týdne v Polsku:
7. srpna – 14:00 Výše zahraničních rezerv polské centrální banky (NBP)