Invaze v Sýrii může vážně poškodit energetický trh

Assadův režim pravděpodobně použil proti civilistům chemické zbraně a Spojené státy teď plánují odplatu, o které by měl Senát hlasovat 9. září 2013. Investoři jsou velmi nervózní a jen těžko se odhaduje vliv války na energetický trh. Přesto se v tomto článku zaměříme na nejhorší a nejméně bolestivý scénář.

Nejhorší možný vývoj

Nejhorší situací by bezpochyby bylo rozšíření násilí do okolních zemí. I když se tato možnost momentálně jeví jako přitažená za vlasy, tak vzhledem k problémovým sousedským státům nelze nic vyloučit. Jen těžko lze také odhadnout reakci případně prohrávajícího Assada, který by se mohl s vypětím sil snažit nakonec uškodit všem. Nebylo by to poprvé, co by se padající vůdce pokusil znepříjemnit situaci alespoň trhům. Saddam Husajn nechal zapálit v roce 1991 ve válce v Zálivu více než 600 ropných vrtů. Sýrie by tak v zoufalství mohla začít kolem sebe kopat.

Assad má na výběr z velkého množství strategických cílů. Kolem 1 procenta z celkové světové ropné produkce protéká tureckým přístavem Ceyhan, který leží pouze 3 hodiny od syrských hranic. Přístavem navíc protéká velká část irácké produkce zemního plynu. Dalším cílem by také mohlo být severní irácké ropné potrubí, jeho hlavní část leží blízko hranic se Sýrií a toto potrubí již bylo v roce 2013 napadeno 30krát. Zatím se útoky dávaly za vinu iráckým nepokojům, je však zřejmé, že Sýrie ví o tomto místě a jeho potenciálu.

Současný vzestup cen ropy je způsoben spíše díky geopolitickému významu, protože Sýrie jako taková nepatří k významným světovým producentům ropy. V řebříčku těžby černého zlata je Damašek na 32. místě s denní produkcí 400 000 barelů (pro srovnání největší producenti vyprodukují 10 000 000 barelů denně). Investoři se obávají reakce Íránu a Saudské Arábie, tedy zemí, které by se do konfliktu mohly připojit a tvořit opoziční frakci. Posledním želízkem v ohni je samozřejmě židovský Izrael. Sice nejde o významného hráče na trhu s ropou, avšak soupeře, který si nenechá nic líbit. Assad by mohl provokativně začít s raketovými útoky podobně jako Husajn v roce 1991. To by jen vyhrotilo celou situaci na Blízkém východě.

Nejlepší možný vývoj

Za předpokladu, že útok Američanů je nevyhnutelný, tak nejlepším scénářem, respektive nejméně bolestivým pro energetický trh, by byl ničivý útok na Assadovy vojenské základny, které by nebyly schopny na takový tah odpovědět. Takový krok by byl pochopitelný vzhledem k varováním, která vyslal prezident Obama. Spojené státy již několikrát napřímo upozorňovaly, že nebudou tolerovat chemické útoky na civilní obyvatelstvo. Váleční odborníci se však shodují, že Američané nebudou chtít rozpoutat novou válkou s obsazením země. Raději zaútočí pomocí raketových útoků a provedou sabotážní opatření.

Neodhadnutelné je také zapojení syrských spojenců do konfliktu. Írán s Ruskem budou muset k případné intervenci zaujmout nějaké stanovisko. Zatím to vypadá, že se pouze pokusí zmírnit následky konfliktu pomocí politických vyjednávání, nebo udrží Assada od odplatných opatření. Spojenci Assada by si také mohli v průběhu bojů uvědomit, že spojenství se Sýrií je příliš nákladné a raději včas ustoupí, ve snaze udržet ekonomické vztahy se Západem na stabilní úrovni.

Není tajemstvím, že Írán by se rád zbavil ekonomických sankcí, které na něj Západ uvalil. Země je zdevastovaná a v ekonomické krizi. Nový íránský prezident Hassan Rouhani jde navíc Západu naproti a na svém Twitteru odsoudil chemické útoky. Rusko by také nakonec nemuselo příliš zasahovat do konfliktu, protože již několikrát utrpělo diplomatickou porážku od Západu. Po situaci v Libyi a Iráku by pravděpodobně chtělo držet při tom konfliktu s vítěznou stranou. Ve čtvrtek a pátek se v ruském Petrohradu koná zasedání zemí G 20, na kterém se pravděpodobný útok USA na Sýrii a postoj Ruska k této akci bude určitě diskutovat.