Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank
Pro komodity nebyl uplynulý týden příliš úspěšný. Nejvíce se to dotklo plodin od Vietnamu, přes Brazílii, až po americké pláně. Vynikající podmínky pro jejich růst vedly k nadbytku zásob, a tak se mnoho zemědělských komodit dostalo pod těžký prodejní tlak. Navíc se začalo dařit i dolaru, protože avizované ukončení kvantitativního uvolňování se zatím odkládá. A naopak data přicházející z Evropy nasvědčují deflaci, což by mohlo přimět Evropskou centrální banku k některým nepopulárním krokům.
Těžká rána pro zemědělské komodity
Index DJ-UBS, který sestává z 19 nejvýznamnějších komodit, v minulém týdnu klesl o více než dvě procenta a dokonce se přiblížil nejnižším hodnotám za poslední tři měsíce. Jak už bylo zmíněno, nejvíce byl zasažen zemědělský sektor. Káva typu arabica a kukuřice na burze Chicago Board of Trade (CBOT) se propadly až na čtyř-, respektive tříletá minima. Bavlna má pak podle agentury Bloomberg za sebou nejhlubší pád cen od roku 1979.
Níže se obchodovaly i vzácné kovy, a to poprvé za poslední tři týdny. Klíčová hranice odporu sice zůstala na svém místě, jenže cena dolaru začala stoupat a spolu s rostoucími výnosy dluhopisů se vytratila část podpory, kterou měly kovy ještě v říjnu zajištěnu. A prodejní vlna se nevyhnula ani energetickému trhu. Zejména pak ropě typu WTI – ta ztrácela kvůli nižší poptávce ze strany rafinerií a už notorické volatilitě zemního plynu, jehož cena během předchozího týdne klesla o více než sedm procent.
Zlato opět pod tlakem
Cena zlata se na konci října ustálila, i když od března zažil tento kov několik otřesů a vychýlil se z obvyklého těsného rozmezí. Po většinu měsíce byl dolar slabý, a když se k tomu přidalo oddálení konce programu nákupu aktiv ze strany Fedu, dostala se podpora i ke zlatu. Rally se však postupně vytrácela – hlavně když zlato nedokázalo překonat klíčovou hranici odporu na 1364 dolarech za unci.
Na začátku listopadu se pak pozornost nejspíš přesune směrem k některým klíčovým událostem. Nejdříve 7. listopadu zasedne Evropská centrální banka a o den později pak Spojené státy představí zprávu o tamním trhu práce. Ovšem ještě než k tomu dojde, zlato by mohlo dále oslabit – to jsme mohli vidět i o měsíc dříve. Hladina odporu totiž statečně odolává, a obchodníci tak možná budou chtít otestovat podporu. Aby si tak ujasnili, jak si teď zlato na trhu vlastně stojí.
Investoři zaměřující se na zlato skrze burzovně obchodované produkty (ETP) i nadále opouštěli své pozice. Tento trend panuje už dlouhých deset měsíců, jak dokládají data agentury Bloomberg. Co je však podstatné – tempo zbavování se zlatých ETP bylo nejrychlejší od července. A jelikož zlato nemá u této důležité skupiny investorů moc velkou podporu, nedá se příliš předpokládat ani jeho další růst.
Dříve zlato mohlo těžit z klesajících dluhopisových výnosů – to když Fed v září oznámil, že kvantitativní uvolňování hned tak neukončí. Tato podpora už ale odeznívá. Výnos desetiletých státních dluhopisů se totiž odrazil od hodnoty 2,47 procenta a v konečném důsledku zaznamenal 38,2procentní retracement oproti hodnotám panujícím od května do září. I nadále tak pokračovala obrácená korelace mezi zlatem a reálnými výnosy amerických dluhopisů (rozdíl mezi výnosy a inflací). A v případě, že výnosy porostou i v příštích týdnech, dá se čekat další oslabování ceny zlata.
I tak ovšem zůstává náš výhled pro konec roku stejný, tedy 1325 dolarů za unci zlata. Někdo by mohl říct, že je to až příliš vysoká hodnota na pozadí nedostatku pozitivních zpráv. Přesto zlatu nahrává velká řada nejasností kolem dalšího vývoje na trzích. K nim patří i nadcházející jednání v souvislosti s dluhovým stropem a rozpočtem ve Spojených státech, stejně jako riziko zpomalení tamní ekonomiky. Pokud se v příštích měsících všechny tyto faktory nevyřeší, mohlo by následovat prodloužení kvantitativního uvolňování.
Doporučujeme se zaměřit na následující technické hladiny: v první řadě 1306 až 1294 dolarů za unci v případě podpory. Pokud dojde k pádu ceny pod tuto mez, mohlo by zlato v krátkodobém horizontu oslabit až na 1264 dolarů za unci. Naopak potenciál růstu je nyní omezen hodnotou 1364 dolarů za unci.
Cenový rozdíl mezi ropou Brent a WTI se nejspíše bude zmenšovat
V uplynulých týdnech se osudy dvou hlavních ropných benchmarků rozcházely. Jedním z důvodů bylo oslabení amerického trhu – to kvůli období nižší poptávky ze strany rafinerií (údržbová sezona) a už tradičnímu přechodu z výroby benzinu na destilované produkty. Od září už poptávka od rafinerií klesla o více než milion barelů za den. Naopak produkce americké ropy je nejvyšší od roku 1989 a denně činí 7,8 milionů barelů. Proto každá zpráva o pádu poptávky představuje riziko a dá se očekávat další pokles cen.
V důsledku toho se cena ropy WTI propadla na čtyřměsíční minimum, zatímco ropa typu Brent se stále obchoduje ve svém ustáleném rozmezí. Podporu přitom těží hlavně z výpadků dodávek, zejména pak v Libyi. Na severu Afriky se stále stávkuje a množství vyvezené ropy spadlo oproti prvnímu kvartálu tohoto roku až o dvě třetiny.
Pokračování stávek v libyjském ropném sektoru ohrožuje světové zásoby. Foto: Shutterstock
Současná nižší poptávka ze strany amerických rafinerií by měla v průběhu několika týdnů odeznít, což by pak mohlo ropě WTI poskytnout trochu podpory. A americké ropě by mohlo pomoct i zlepšení situace v Libyi.
Naproti tomu geopolitické riziko příliš nenahrává ropě Brent jako světovému benchmarku podmořských zásob. O ropě typu WTI je totiž známo, že slouží výhradně americkým potřebám a nevyváží se. Rozdíl cen mezi ropou WTI a Brent, který nyní činí 12 dolarů na barel, by se tak mohl začít pomalu zmenšovat. A to až zpátky k 5 dolarům na barel.
Očekávaný růst zásob, tedy situace odlišná od předchozích výpadků, nyní ropě poskytuje pouze malý potenciál pro růst. Světový trh je totiž stále poměrně dobře zásoben a geopolitické napětí v posledním čtvrtletí výrazně polevilo. Podobný vývoj cen u Brentu a WTI ještě ze září je tak nyní spíše minulostí.
Tříměsíční spread mezi okamžitou a odloženou cenou futures kontraktů u ropy Brent poklesl z maxima ve výši 4,75 dolaru za barel až na pouhý jeden dolar za barel. A v případě ropy WTI se z 4,37 dolaru dokonce snížil až na minus 0,2 dolaru za barel.
Cena ropy Brent se v současnosti zasekla v rozmezí 106,3 až 110 dolarů za barel. A pokud spadne pod hranici podpory, mohla by přijít další fáze likvidace dlouhých pozic. To by nakonec mohlo srazit cenu Brentu až na klíčovou psychologickou hranici podpory na 100 dolarech za barel. V mnohem lepší pozici je ropa WTI, která ve starém známém rozpětí 91 až 95 dolarů za barel (panujícím v první polovině roku) čeká na dodatečnou podporu.