Čínu čeká největší politická událost letošního roku

Čínský premiér Li Keqiang tento týden uvedl, že Peking nemůže dopustit, aby HDP posílil letos méně než o 7,2 procenta. Právě toto číslo totiž dokáže ročně vytvořit přibližně 10 miliónů nových pracovních míst, jež jsou potřebná k udržení městské nezaměstnanosti na úrovni 4 procenta a následně i sociální stability země. Na tomto místě je potřebné připomenout, že o pravosti a důvěryhodnosti čínských dat lze polemizovat. Podle informací premiéra každé jedno procento růstu HDP ročně dokáže vytvořit 1,3 – 1,5 miliónu nových pracovních pozic.

Čína si uvědomuje potřebu transformace a nalezení nových zdrojů ekonomického růstu. Ty spatřuje v domácí poptávce a spotřebě. Proměna ale nebude jednoduchá, což si uvědomují i komunističtí představitelé. Jak sami uvádějí, nemohou dovolit, aby přerod hospodářství výrazněji oslabil růst HDP a poškodil tak zemi. Proto podporují ekonomiku měnovými a fiskálními stimuly. Ty ale nejsou neomezené.

Měnové politice docházejí trumfy, hrozí inflace

Monetární politika v druhé největší ekonomice už signalizuje, že je potřeba ji zkrotit, na což upozorňuje i sám premiér. Měnová zásoba měřena přeněžným agregátem M2 dosáhla již hodnoty 100 biliónů juanů, což je dvojnásobek hodnoty tamního HDP. Takovéto množství peněz je dle Li Keqianga dostatečné a vyšší objem by mohl vést k nepříjemné inflaci. Tu Čínská lidová banka (PBOC) cílí na 4 procenta.

Graf: Vývoj inflace měřené indexem CPI za posledních 10 let

Čínské banky nabízejí levné peníze, které vyúsťují v růst cen nemovitostí v některých městech. Na druhé straně jakékoliv utahování likvidity v Číně zvyšuje obavy ohledně negativního dopadu těchto kroků na růst HDP, a tak Čína bilancuje na hraně svých možností. Investoři v souvislosti s čínskou měnovou politikou často sledují vývoj přes noční úrokové míry SHIBOR, za níž si komerční banky navzájem půjčují nezabezpečené finanční prostředky. Jakýkoliv výraznější růst této úrokové sazby v zásadě vždy vyvolává napětí, zdali PBOC zasáhne a poskytne trhu dodatečnou likviditu, nebo už ekonomiku více nepodpoří, protože hlasů varujících před inflací v Číně je čím dál tím více.

Ačkoli zadlužení státu jako celku vyjádřeno k poměru HDP není dramatické, dluhy samosprávních celků se odhadují na 30 – 60 procent HDP, a tak ani tady nezbývá na rozhazování velký prostor.

Velké zasedání komunistů se blíží

Komunističtí představitelé si uvědomují, že musí své zemi a občanům zabezpečit stabilní ekonomický růst, který přinese pracovní místa pro občany. Letos očekávají 7,5 procentní růst HDP, což je ve srovnání s eurozónou, USA nebo Japonskem astronomické číslo. Nicméně pro tuto zemi je to nejnižší výkon za posledních 23 let.

9. - 12. listopadu se bude konat popřední setkání 200 čínských politiků. Ti se budou muset rozhodnout, jaké reformní kroky přijmou, aby posunuli transformaci země směrem kupředu, ale ji příliš neochromily. Navíc některá opatření směřující k liberalizaci jsou pro komunistické politiky těžko přijatelná. Mezinárodní organizace uvádějí, že čím více změn země příjme, tím více z toho bude její HDP v budoucnu benefitovat.

Reformy, které Čína potřebuje

Mezi ty nejaktuálnější reformy, které země potřebuje, je například liberalizace zákona o prodeji půdy, nebo alokování vyšší pravomoci samosprávním celkům. Ty by potřebovaly být flexibilnější v získávání a rozdělovaní veřejných financí. S tím souvisí možnosti emitovat dluhopisy nebo mít větší vliv na výběr daní. Kromě toho je potřeba zabezpečit pro imigranty větší sociální jistoty a podpořit tak proces urbanizace, který je klíčem k růstu domácí spotřeby, na níž se chce Čína nyní přeorientovat. Rozbití státních monopolů, což by umožnilo vstup soukromého sektoru do mnohých odvětví. Stát nyní kontroluje přes 100 000 podniků, které se podílejí na polovině průmyslové produkce. Státním firmám obyčejně nelze konkurovat, protože dostanou zdarma nebo za minimální poplatek půdu, pobírají půjčky za nižší než tržní úrokovou sazbu od státních bank. Někdy mají navíc monopolní postavení v odvětví, a tedy velkou schopnost určovat ceny. Podle průzkumu „think tank“ z roku 2010 stály Čínu státní monopolní podniky v odvětví bankovnictví, telekomunikací, železnic, či ropy 1,9 biliónu juanů. Dále vzkvétá otázka environmentálních daní a liberalizace finančního sektoru. Výpůjční úrokové sazby již byly liberalizovány, ačkoli depozitní ještě ne.

Čínští politici mají před sebou náročné setkání. Musejí zlepšit rozdělení bohatství v zemi, snížit dominantní roli státu v ekonomice a zvýšit efektivitu alokace kapitálu. Očekávání analytiků nejsou přehnaně optimistická. Nikdo nevěří, že by se na plénu vyřešila všechna témata. Čím víc jich ale bude, tím by se druhé největší ekonomice mohlo v budoucnu dařit lépe.

Článek připravil analytický tým společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.