Globální tok peněz se od roku 2007 snížil o 70 procent

Po pádu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, kdy byl finanční systém na pokraji svého kolapsu, se celosvětové finanční vztahy obnovily jen částečně. Globální tok kapitálu do zemí G20, které generují 75 procent celosvětového HDP, zůstává podle výzkumu společnosti McKinsey téměř o 70 procent nižší než dosahoval v první polovině roku 2007. Ve vztahu k celosvětové ekonomické produkci jsou peněžní toky nižší než před deseti lety, kdy se svět vzpamatovával z internetové bubliny.

Graf: Globální tok kapitálu do zemí G20 v bilionech amerických dolarů (Zdroj: McKinsey, FT)

Tempu finanční globalizace nepomohlo ani zrychlení hospodářského růstu světových ekonomik. Na druhou stranu se ekonomové zcela neshodnou, jak důležitou roli hrají peněžní toky při podpoře hospodářského růstu a tvorbě pracovních míst. Navíc po událostech za posledních šest let může pokles finančních toků znamenat jistou úlevu. Nadměrný příliv kapitálu byl původcem krizí v zemích, jako je například Španělsko, které bylo následně zasaženo realitním boomem, z jehož konce se dosud nevzpamatovalo.

Růst kapitálových toků byl do roku 2007 spojen s integrací světových ekonomik a přerušení této globalizace může vysvětlovat nevýraznou pokrizovou výkonnost vyspělých zemí. Dle společnosti McKinsey může být ekonomický růst ohrožen v případě, že tento trend bude nadále pokračovat.

Finanční události posledních let ukázaly rizika, která vznikají velkými toky peněz. Příliš mnoho krátkodobých kapitálových toků, nebo-li horkých peněz, způsobuje nepřiměřený růst cen aktiv a nestabilitu finančního systému.
Se snižováním toku peněz se také mění jeho složení, což odráží změny v globálním ekonomickém světě. Velká část snížení těchto peněžních pohybů je způsobena nižším poskytováním zahraničních bankovních půjček a to hlavně mezi Evropou a ostatními zeměmi. Podle člena banky BIS (Bank for International Settlements) Claudia Boria tento trend nemá na rozvíjející trhy velký vliv. Tam, kde ustoupily evropské banky, přišly finanční společnosti z jiných zemí. Fakt, že evropské banky stahují kapitál z mezinárodních půjček, aby vylepšily své bankovní rozvahy, je dle jeho názoru zdravý. Přesto expanze dluhových trhů v rozvíjejících se ekonomikách přinesla i své nevýhody. Tyto země totiž zažily prudké propady cen dluhopisů, měn i akcií, když šéf amerického FEDu Ben Bernanke vloni v květnu poprvé naznačil, že může přijít omezení programu kvantitativního uvolňování. Nejdůležitějším faktorem, který určil rozsah zmíněného propadu, byla velikost finančních trhů daných zemí.

Oživení přeshraničních peněžních toků na předkrizovou úroveň může znamenat posun v globální ekonomické moci. Vzhledem k velikosti čínských úspor a množství investičních příležitostí, které nabízí, představuje Čína významný zdroj pohybů kapitálu ve střednědobém horizontu.
 

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.