Předpovědi z počátku roku klidně ignorujte

 Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank

• Čína se vyrovnává s pomalejším růstem ekonomiky a šedá ekonomika se dere do popředí

• Velká část Asie, hlavně země hospodařící se schodkem, se snaží oslabit svou měnu

• Čína a Indie se v tomto roce budou na růstu světové ekonomiky podílet mnohem méně

Nejsem zrovna fanouškem příchodu nového roku a nových začátků, ovšem jde o přirozený běh života a hlavně investičního cyklu. Když přijde 1. leden, všichni jsou odpočatí, během Vánoc přečetli spoustu knih, zatímco prognostici pracují na plné obrátky (včetně mě). Ale nejlepší radou na leden, kterou jsem dostal od svého bývalého šéfa z firmy Chase, bylo: “Steene, nikdy nedělej žádné obchody v prvních dvou týdnech roku a ignoruj taky všechny předpovědi…”

 A když už jsou první dva týdny roku 2014 za námi, co nás teď čeká?

Zaměřili bychom se na následující dva trendy a dvě možné překvapení:

• Trend: Zpomalení asijské ekonomiky, související deflace;
• Trend: deflace jako nepochopení reálného stavu ekonomiky;
• Pozitivní překvapení: vliv ECB na akciový trh a ekonomiku;
• Negativní překvapení: květnové volby do Evropského parlamentu — které se zřejmě zvrtnou.

Zpomalení Asie

Čína se pokouší vyrovnat s pomalejším růstem hospodářství, protože se do popředí dere šedá ekonomika. Navíc velká část Asie, hlavně země hospodařící se schodkem, se snaží oslabit svou měnu, snížit dovoz a taky růst ekonomiky.

Růst americké a evropské ekonomiky v letech 2009 až 2013 byl uměle udržován výše, než by odpovídalo nadměrným investicím ze strany Asie. Na konci roku 2008 a začátku 2009 přitom Čína navýšila svůj rozpočet o téměř 600 miliard dolarů (což bylo ještě před tím, než index S&P  klesl v březnu 2009 na minimum 666 bodů) a stejnou částku pak investovala zpátky do Spojených států a Evropy prostřednictvím bobtnajících exportních zakázek. Nyní, když se Asie snaží vrátit poměr investic k HDP do normálu, se objevuje i riziko: vedlejším produktem totiž bude nižší inflace a menší objem vývozů u největších exportních firem na světě.

Podívejme se teď na zprávu HSBC Global Research z 6. prosince 2013: Abychom vyjádřili chybějící poptávku, můžeme použít dva grafy – jeden zaměřený na růst HDP a druhý na poměr investic k HDP. Dobrý růst nastává tehdy, když je na grafu zřetelná lineární korelace. To značí, že návratnost investic je pozitivní a podporující růst. Špatný růst pak vidíme, pokud poměr investic k HDP roste a ekonomika naopak pokulhává.

Propast, která se objevuje v grafu výše, naznačuje, že růst HDP zpomalil kvůli propadu návratnosti investic. Asie už má tu “jednodušší” část růstu za sebou. Nezapomínejme proto na Japonsko, jehož ekonomika ještě v 60. a 70. letech minulého století rostla 10procentním tempem ročně, pak v 70. a 80. letech zpomalila na 4 až 5 procent a zhruba od roku 1990 do 2009 se blížila nule. Vůbec přitom netvrdím, že se celá Asie bude vyvíjet jako Japonsko. Jenže růst bude tak jako tak klesat – kvůli vysokému objemu investic a nedokonalému alokačnímu modelu (respektive centrálně plánovaným ekonomikám).

Současně je důležité si uvědomit, že změna nepřišla z čistého nebe. Tento trend už se objevuje několik let a nesouvisí jen s nižším růstem ekonomiky po celém světě, ale taky s rizikem deflace. HSBC navíc ukazuje, jak se růst ekonomiky a poměr investic k HDP měnil před krizí a po krizi. Jde o ohromující výsledky!

Čína přitom představuje průnik toho nejhoršího z obou oblastí: růst klesá a investice rostou. Není však příliš obtížné zjistit, proč vlastně Číňani zpomalit chtějí. Také Indie zažívala propad HDP, ačkoliv bez růstu investic. Čína a Indie se nově budou na růstu světové ekonomiky podílet stále menší měrou a naopak země, jako je třeba Indonésie, budou mít problém s nulovým vývojem HDP i navzdory masivnímu pumpování investic. Nikoho tak ani nemůže překvapit, že má Indonésie jednu z nejslabších měn za posledních šest měsíců.

Ještě v roce 2012 rostla globální ekonomika čtyřprocentním tempem – a Čína se na tomto trednu přímo podílela 36 procenty. Dalších 24 procent připadalo na zbytek Asie. Pokud tedy z Asie přijde významné zpomalení růstu, začnou to negativně pociťovat i Evropa a američtí exportéři – zejména pak s nástupem druhé poloviny letošního roku!

Deflace

Podle odhadů britské banky Barclays je šance, že Evropa spadne do deflace, 50 na 50. Banka to vyvozuje především z vývoje inflačně indexovaných produktů. Ale kdybych chtěl být subjektivnější, musel bych dodat, že v příštích třech až šesti měsících se stále více a více evropských zemí bude přibližovat nulové inflaci. Téměř v deflaci se už ocitly Řecko a Irsko a na mále pak mají Španělsko, Švédsko a Dánsko. Co se týče Německa a jeho takzvaných reforem trhu práce, investoři obávající se deflace museli být pozitivně překvapeni, když inflace klesla jen na 1,2 procenta z předchozí hodnoty 1,4 procenta.

Dobrou zprávou je, že abyste riziko deflace vyhodnotili, nemusíte poslouchat mě ani jiné analytiky. Existuje totiž ETF fond, který sleduje riziko inflace či deflace. Říká se mu Powershares DB US Deflation a jde o burzovně obchodované dluhové cenné papíry vydávané ve Spojených státech institucí Deutsche Bank AG. Díky této obligaci vidí investoři měsíční výkonnost krátkodobého inflačního indexu a taky index měsíční návratnosti jednoleté pokladniční poukázky T-bill. A jak se vlastně tento fond v současnosti obchoduje? Na historicky rekordních hodnotách!

A NAVÍC… výrobní ceny jak v Německu, tak v Číně (tedy u dvou světově neproslulejších exportérů) neustále klesají:

V neposlední řadě je třeba říct, že deflace způsobuje potíže dlužníkům a naopak svědčí bohatým věřitelům. Jinými slovy – nerovnost bude v době deflace dále narůstat. To povede k eskalaci napětí mezi jižanskými a severskými stát Evropy. A podobné je to ve Spojených státech – Federální výbor pro volný trh (FOMC) a Fed v čele s Janet Yellenovou potřebuje zastavit prohlubující se nerovnosti, které kvantitativní uvolňování (QE) a hrozící deflace ještě více nahlodaly.

Pozitivní překvapení – ECB provede kompletní kvantitativní uvolňování

Jedním ze závěrů, ke kterým jsem dospěl během své nedávné cesty po hlavních finančních centrech Evropy, je být long na evropské akcie. Pokud se nemýlím, tak se Evropská centrální banka (ECB) odhodlá ke kompletnímu kvantitativnímu uvolňování. A pokud se mýlím, pak se návratnost na trhu bude pohybovat mezi 10 a 20 procenty, v závislosti na stupni oživení ekonomiky.

Není pochyb o tom, že ECB a v menším měřítku i německá vláda zesílily své úsilí a pomohly trhu pokaždé, když to bylo potřeba. Ovšem je zaručeno, že k tomu přikročí ještě jednou? Je to možné – Jörg Asmussen, jehož mnozí vnímali jako “prostředníka” mezi německou vládou, částečně Bundesbankou a jižanským uskupením tzv. Clubu Med, nyní zastává pozici náměstka na ministerstvu práce v nové německé vládě velké koalice.

Navíc nelze přehlédnout, jak letos dramaticky padají objemy německého exportu. Angela Merkelová a její parta tak mají mnohem méně prostoru k manévrování. Pokud se ovšem cokoliv přihodí, hedgeové a podílové fondy podle mě vsadí všechny karty na to, že ECB nakonec zasáhne.

Nepříjemné překvapení – Květnové volby do Evropského parlamentu

Ještě bych asi mohl zmínit významné navýšení DPH v Japonsku (k němuž dojde do dubna), ale jak už jsem naznačoval, chtěl bych zdůraznit jinou věc. A tou jsou volby do Evropského parlamentu, které normálně investory a taky voliče extrémně nudí. Nyní to ale zřejmě bude jiné. Stále více hlasů totiž sbírá krajní pravice a levice se svou protiunijní rétorikou. Teď ještě navíc našly společné téma: sociální turistiku.

Vládní a prounijní poslanci se raději schovávají, zatímco na volný evropský pracovní trh pronikají dělníci z Bulharska a Rumunska. Podle mnohých právě takto sociální turistika vzniká – když uchazeči o zaměstnání z těchto relativně chudých zemí zamíří do severní Evropy, najdou si práci, pak o ni přijdou a místo toho pobírají sociální dávky. Tím pádem si poměrně jednoduše zajistí relativně slušné peníze. Proti této praxi jsou samozřejmě i odbory, krajní levice a krajní pravice.

Jde ale pouze o přirozenou cenu za otevřený pracovní trh. Problém nastává, když si uvědomíme, že nejenže je Evropa rozdělená na sever a jih, ale taky západ a východ (nebo taky starou Evropu a novou Evropu). A právě to je riziko – převládnou hlasy proti Evropské unii, a nebo opět na scénu nastoupí a pomůže ECB?

Ještě se musím vrátit k dalším aktuálním zprávám – Argentina se totiž ocitla pod silným tlakem a pevně úročené instrumenty se vydaly úplně opačným směrem, než jsem očekával. Takže ke svým výše uvedeným trendům přidávám další:

• Jelikož MMF a Světová banka očekávají ekonomické oživení, dá se čekat naprostý opak
• Argentina klesá volným pádem
• Čínský index nákupních manažerů PMI se propadl pod hodnotu 50 (což potvrdilo mé domněnky o tom, že jestli zpomalí růst Asie, klesne i světová ekonomika)
• Britští zákonodárci mají plné ruce práce (konkrétně Britská centrální banka pod vedením Marka Carneyho a tamní vláda) – couvají ze svého plánu ještě dříve, než ho vůbec začali realizovat

A začíná se vyplňovat i naše předpověď pádu USDJPY a růstu EURUSD. Měnový pár USDJPY potřebuje prolomit hranici 102,80 (kde se právě těď obchoduje), aby tak znova otestoval 100denní klouzavý průměr 100,80/101,00. Situace u japonského jenu mi přitom připomíná přelom let 1997/1998. Ještě jsem nepotkal jediného investora, který by si nemyslel, že se USDJPY nezvedne. Otázkou jen zůstává, o kolik půjde nahoru?

Na SaxoTV najdete můj pohled na měnový pár USDJPY:  U USDJPY je “přepozicováno”

Pokud se chcete dozvědět novinky a vidět grafy popisující současný stav v Argentině a Latinské Americe, podívejte se sem.

Pojištění: Pětiletý argentinský CDS stojí 24 procent ročně!

Zdroj: Bloomberg

Závěr:

FX: Tento model nahrává americkému dolaru a naopak je short pro USDJPY, long u GBPUSD a EURUSD. Long také pro USD/EMG.

Pevně úročené instrumenty: Sice se mi nepodařilo vystihnout jejich směr, ale stejně jsou pořád příliš drahé. Vyberte své zisky a vyčkejte na nový impuls. Nadále očekávám, že by kvůli korekcím měly klesat – a to do doby, než ekonomická data trhy zklamou a optimistické předpovědi růstu se vrátí zpátky na zem.

Akcie: Short na IBEX je dobrá varianta – a taky prodat S&P.

Komodity: Short MĚDI, očekává se prolomení trendu. Dále short i u ZLATA (ovšem pamatujte na to, že týdenní a měsíční trend bude v tomto roce příznivý). Short zemní plyn, protože by se ve Spojených státech mělo začít oteplovat.

Index výkonnosti: 110