Inovace jdou rychle kupředu. A akcie mohou z jejich úspěchu těžit

• Inovace jdou rychle kupředu, což může prospět nejen firmám, ale i společnosti

• U inovací a akcií musíme vždy počítat s jistou mírou rizika

• Riziková prémie z akcií se díky inovacím výrazně navyšuje

Normálně bych usedl k počítači a napsal o vhodných strategiích obchodování, tipech na zajímavé akcie, výsledkové sezoně, ocenění, makroekonomických tématech a tak dále. Dnešní analýzu bych ale chtěl pojmout trochu více filosoficky. Konkrétně se chci zaměřit na inovace, elegantní řešení stařičkého matematického problému. Ale řeč bude i o akciích a budoucnosti.

Inovace nezpomalují, ba naopak

Spoluzakladatele PayPalu Petera Thiela znají mnozí díky jeho výroku, že inovace zpomalují a nacházejí se “někde mezi tíživou situací a smrtí”. Já však patřím k zastáncům jiného tábora – ten má ve svém čele Raye Kurzweila, podle kterého inovace ve skutečnosti své tempo zrychlují.

Pokrok na poli inovací vidím hlavně v oblastech jako je solární energetika, u automobilů poháněných elektřinou, baterií, biotechnologie, umělé inteligence, 3D tisku, poznatků k fungování mozku apod. Všechny tyto objevy podle mě budou mít v dalších desetiletích pozoruhodný vliv na celou společnost. V blízké budoucnosti díky nim vzroste počet lidí, které už nebude trápit chudoba nebo špatné životní prostředí.

Inovace v solárním průmyslu napomáhají při vývoji nových přístupů k energetice. Foto: Shutterstock.com

K zásadním inovacím posledních let patří metoda 3D tisku. General Electric dokonce použil 3D tisk k vytvoření palivových trysek - a to pouze jako jeden díl namísto 20 různých součástek. Firma by tak mohla začít vyrábět lehčí a silnější palivové trysky, díky kterým by byla letadla úspornější a ušetřila by aerolinkám náklady. Technologie 3D tisku tak umožní nejrůznějším průmyslovým odvětvím navrhovat nové komponenty, jejichž vznik by dříve nebyl možný.

Navier-Stokesovy rovnice

Na inovacích a lidském kapitálu je hezké, že většinou nejsou vymezeny pouze kapitálem, pracovní silou a politikou. Ani Einstein neměl odpovědi na všechny otázky světa. Také během Velké deprese museli vědci a inženýři vymýšlet stále nové produkty a každodenně řešit nějaké problémy. Současná krize tak zcela určitě vědce nezastaví od toho, aby neustále vynalézali nové věci.

Kazašský matematik Mukhtarbay Otelbayev podle serveru časopisu the New Scientist zřejmě ověřil platnost Navier-Stokesových rovnic. Jejich cílem je popsat proudění tekutin, ať už proudění vzduchu kolem křídla letounu nebo co je děje při drtivém zásahu vlny tsunami. Tento problém je přitom zařazen k sedmi největším matematickým problémům současnosti (tzv. Millennium Prize problems).

Odhadované chování tekutin nám sice přibližují počítačové simulace, ale stejně tyto jevy nedokážeme s jistotou pochopit, natož popsat. Pokud se prokáže, že Otelbayev slavné rovnice přeci jen vyřešil, mohlo by to vyvolat tsunami inovací na poli dynamiky tekutin. Neměli bychom tak daleko k efektivnějším dopravním prostředkům, účinnější výrobě energie, chemické výrobě, zpracování polymerů, ropnému průzkumu, meteorologii a lékařskému výzkumu. To už si můžete domyslet sami.

Akcie jsou nejvyšší sázkou na lidský kapitál

Jak ale inovace a rovnice popisující tekutiny souvisí s akciemi? Neustálé inovování s sebou nese riziko, jestli se nové produkty vůbec někdy dostanou do distribučního řetězce. Toto riziko vyžaduje akciový kapitál a věřitele, kteří budou ochotní daný projekt financovat. Pokud však nový riskantní nápad uspěje, zisky se mohou vyšplhat až do astronomických hodnot. A investoři, kteří do takových akcií investovali, budou královsky odměněni. Když se ohlédneme do minulosti, zisk z inovací býval mnohem pravděpodobnější a šlo o méně rizikovou záležitost, než je tomu u vládních dluhopisů. Tento spread se často nazývá jako riziková prémie z akcie. Fakt, že jsou investoři za svoje riskování odměněni, je navíc nezbytnou součástí kapitalistického systému.

Na grafu výše můžete vidět, jak se od roku 1927 vyvíjel index S&P 500 (nepočítáme-li dividendy). Jedná se o logaritmické měřítko, takže každý posun z jednoho čísla na další představuje zdvojnásobení celkového výnosu. Nemusíte mít ani Ph.D. v matematickém oboru, abyste přišli na to, že by se vám sázka na inovace v soukromém sektoru vyplatila. Bude však tento trend pokračovat i v budoucnu?

Podle mě inovace nezpomalují ani teď – naopak si myslím, že se zrychlují. Současně je třeba pamatovat na to, že naše světová ekonomika je stále více provázaná s technologiemi. A zrychlují nejen inovace, ale objevuje se i více příležitostí na trhu. To je dáno růstem populace a otevřenějšími ekonomikami. V dlouhodobém horizontu bych si na akcie rozhodně vsadil, protože věřím v budoucnost inovací.

Peter Garnry, hlavní akciový stratég Saxo Bank