V posledních dnech ovšem došlo k narušení této harmonie a velmi často byly k vidění výprodeje v Evropě při stabilním vývoji na Wall Street. Jen pro představu, od začátku března došlo k propadu indexu DAX 30 o 7,3 %, ale jeden z dominantních akciových indexů Spojených států, a sice S&P 500 odepsal pouhých 0,7 %. Co stojí za tímto odloučením?
Na viníka není až tak obtížné přijít. Vrásky na čele evropským investorům přidělává současná ukrajinsko-ruská krize. Jde o regionální blízkost tohoto konfliktu a jeho dopadu na západoevropské firmy, které s Ukrajinou a hlavně Ruskem čile obchodují. Relativní odolnost akciových trhů USA tedy plyne z toho, že firmy zde obchodované prozatím nepociťují až tak silné přímé hospodářské dopady eskalace napětí v krymském regionu.
Graf: Rozevření nůžek výnosnosti mezi DAX 30 za Evropu a S&P 500 za USA
Zdroj: Bloomberg
Ještě před tím, než se Krym dostal do hledáčku médií, držel si DAX 30 výnos kolem 20 % za předchozích dvanáct měsíců. Tedy zhruba stejně jako S&P 500. Nyní však již silně underperformuje svého amerického kolegu (konkrétně o 6,2 pb), což je nejslabší relativní výkonnost od července roku 2013.
Je nanejvýš pravděpodobné, že se rozdíl mezi výkonností evropských a amerických indexů bude s postupem času opět snižovat. Otázkou však je, zda se tak stane díky lepší výkonnosti Evropy či propadem USA. Jinak řečeno, zda se na trh opět vrátní optimismus a investory přiláká nižší valuace akcií starého kontinentu či se zvýší nejistota a i Wall Street přijde o svou odolnost.
Osobně se domnívám, že řešení krymské krize si ještě nějaký čas vyžádá a návrat pozitivního sentimentu tak nebude na pořadu dne. Nicméně z dlouhodobější perspektivy jde jen o malou epizodu, která nebude mít sílu vyhnat akciové indexy z býčího trendu.
Autor příspěvku je analytikem společnosti Cyrrus