Cenami ropy Brent hýbou spekulace o dohodě znesvářených stran v Libyi. Zlato se naopak drží svého ustáleného rozpětí

Energetický sektor kvůli vyhlídkám obnovení dodávek ropy z Libye oslabil. Platina se vzpamatovala z březnových ztrát. Sójové boby a kukuřice rostou, pomohly jim příznivé klíčové zprávy ze zemědělského sektoru.

Komodity mají za sebou vesměs klidný začátek dubna. Většina pozornosti se totiž soustředila na měsíční zprávu z amerického trhu práce, která se nakonec ukázala jako nejsilnější od loňského listopadu. Negativní dopad tvrdé zimy se tak dočista vytratil. Ovšem v uplynulém týdnu došlo k oslabení energetického sektoru. Konkrétně kvůli tomu, že se očekává otevření hlavních libyjských ropných přístavů. A to by mohlo vést ke zvýšení dodávek v čase slabé sezonní poptávky.

Obiloviny těžily ze dvou zpráv americké vlády, které hovoří o nižších zásobách sójových bobů a menší produkci kukuřice letos v létě. Farmáři totiž dali přednost jiným plodinám. Vůbec nejlépe se dařilo průmyslovým a vzácným kovům. Silných zisků dosáhl například hliník, vzhledem ke snižování produkce. A měď se zase díky nadějím na oživení poptávky ze strany Číny stabilizovala nad klíčovou hranicí podpory. Vzpamatovalo se i zlato, které uklidnila americká zpráva o tamním trhu práce. Širší komoditní index DJ-UBS nakonec týden zakončil téměř beze změny, neboť ztráty hlavně v energetickém sektoru a u sektoru měkkých komodit byly kompenzovány zisky kovů.

Platina dokázala získat zpět více než polovinu toho, co ztratila během březnových korekcí. Stávka těžebních dělníků v Jihoafrické republice, která je zdaleka největším producentem této suroviny, totiž vstoupila do svého třetího měsíce. A jak platina, tak palladium by mohly těžit z dalšího ztenčování zásob.

Sektor měkkých komodit poškodila obnovená likvidace dlouhých pozic, a to u většiny titulů z tohoto sektoru. Prodeje se dotkly i cukru a kávy, neboť z Brazílie míří hojné zásoby cukru a káva zase čile proudí z Vietnamu a Latinské Ameriky. Brazilská produkce kávy se přitom stále snaží dohnat 20procentní redukci způsobenou horkým a suchým počasím, které vedlo k propadu letošní úrody a v průběhu února a března odstartovalo silnou rally.

Světové ceny potravin rychle šplhají nahoru

Světové ceny potravin narostly v březnu až na desetiměsíční maxima. Důvodem byly škody na úrodě – způsobené suchým počasím po celém světě, a taky velmi chladnou zimou ve Spojených státech a geopolitickým napětím v černomořském regionu. V důsledku se tak zvedaly ceny mnoha potravin, od hovězího masa až po pšenici. Index cen potravin (World Food Price Index), který vydává Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food & Agriculture Organisation – FAO) a který sleduje vývoj cen u 55 položek, vzrostl o 2,3 procenta. To znamená na nejvyšší hodnoty od loňského května. V pátek se index pohyboval kolem hodnoty 212,8 – přičemž od roku 2010, kdy se vyšplhal na rekordních 240, se drží ustáleného rozmezí 200 až 220 bodů. Právě v roce 2010 byla potravinová bezpečnost tématem číslo jedna – poté, co se ceny klíčových potravin prudce zvedly, což v prosinci nepřímo vedlo až vlně protestů známé jako arabské jaro.

Ceny sóji a kukuřice rostly díky zemědělským reportům

Sójovým bobům se dostalo silné podpory díky čtvrtletní zprávě o stavu zásob, která přišla ze Spojených států. Ta odhaduje, že zásoby sóji klesnou vzhledem v silné exportní poptávce až na nejnižší hodnoty od roku 2004. Nicméně nadcházející sklizeň by mohla trhy uklidnit. Američtí farmáři se totiž v příštích měsících chystají sójou osít rekordních 81,5 milionu akrů půdy. Tlak na vyšší ceny se tak projevil zejména u současné klesající úrody (ZSK4), zatímco nová úroda (ZSX4) se obchoduje zhruba o 17 procent levněji. Po letošní sklizni se tak očekává citelné obnovení zásob. Cena kukuřice se vyšplhala až na sedmiměsíční maximum. Objevily se totiž zprávy, že současné zásoby byly nižší, než se čekalo, a navíc se zemědělci chystají zredukovat letošní výsadbu téměř o tři procenta. Naproti tomu cena pšenice padala, když začalo pršet a déšť s sebou vzal i obavy o špatný stav jarní sklizně. V konečném důsledku tak sektor obilovin v průběhu minulého týdne nezaznamenal téměř žádné změny.

Cena ropy byla kvůli černému zlatu z Libye jako na houpačce

Cena surové ropy, kterou určuje ropa Brent, utrpěla v uplynulém týdnu významné ztráty. K výprodejům vedly zprávy o tom, že by Libye mohla brzy obnovit exporty z přístavů na východě země. Vyjednávání mezi libyjskou vládou a rebely totiž dospěly k průlomu, což by mohlo znamenat, že dojde i k obnovení exportů. Původně Libye vyvážela 1,5 milionu barelů denně, a v poslední době to byl pouhý zlomek. Už v minulosti však několikrát platilo, že naděje na obnovení dodávek byly brzy vytlačeny obavami, že úplná obnova produkce a exportů může trvat ještě několik měsíců. A i když se znepřátelené strany v Libyi dohodly, zatím není jisté, jak rychle bude produkce nabíhat. Uzavření kohoutků totiž mohlo poškodit část zařízení na těžbu ropy i samotnou soustavu ropovodů.

Ropa Brent přitom už dříve přerušila svou šňůru zisků sahající až do roku 2009. Pak našla podporu na 104 dolarech za barel, tedy nejnižší hodnotě od loňského listopadu. Růstový potenciál zůstává pro tuto chvíli spíše limitovaný – vzhledem k dostatečným zásobám a jejich možnému dalšímu navýšení o část libyjských exportů. Ve Spojených státech se navíc poptávka po dovážené ropě propadla na nejnižší čísla od roku 1996, neboť tamní produkce neustále roste. Tím pádem se nadále snižuje i cenový rozdíl mezi severomořskou ropou Brent a její americkou variantou WTI, které platí za dva hlavní celosvětové benchmarky. V minulém týdnu cenový rozdíl klesl až na 5 dolarů za barel, a je tak nejníže od loňského října.

Zlato se po březnové porážce stabilizovalo

Zlato strávilo předešlý týden stabilizací v relativně těsném rozmezí – a to po 100dolarovém propadu z druhé poloviny března. Hranice tohoto rozmezí byly po většinu týdne dány 100- a 200denním klouzavým průměrem, tedy 1 272 a 1 298 dolary za unci. Pak se žlutému kovu podařilo opět překonat 1 300 dolarů – díky zprávě o americkém trhu práce, která zahnala chmury z rychlého zvyšování úrokových sazeb.

Investoři do zlata, kteří využívají burzovně obchodovaných produktů (ETP), se tentokrát stáhli nejvíce od prosince. U vyhlídek slibného začátku roku se totiž začaly objevovat trhliny způsobené prudkými výprodeji. Nedostatek býčích zpráv navíc v současné době představuje brzdu pro růstový potenciál zlata a jakýkoliv pokus překonat 1 320 dolarů za unci je podle nás spíše limitovaný.

Ole Hansen je hlavním komoditním stratégem Saxo Bank a hlavně expertem na všechna témata spojená s komoditami. Pokud chcete sledovat všechny jeho komentáře, připojte se k naší online obchodní platformě.