Fenomén El Niňo a jeho vliv na ceny komodit

Abnormální povětrnostní jev se objevuje v časových intervalech 3 až 5 pět let. Vzniká tehdy, když se příliš ohřívá hladina Pacifického oceánu, což způsobuje odchylky v systému proudění vody v Tichém oceánu. V některých částech země je pak výjimečně sucho a naopak v jiných zuří záplavy. Ačkoliv El Niňo má největší vliv na tropické a subtropické oblasti ve východním Pacifiku, zasahuje i do počasí v oblastech Atlantiku. Má rovněž vliv na monzunové proudění, podnebí v jihovýchodní Asii a Austrálii. Ovlivňuje také klima Indického oceánu a východní Afriky. Jeho účinky pociťujeme nejméně v Evropě, západní a střední Asii.

V případě, že by fenomén El Niňo dal o sobě letos znát, pak by měl nejdrtivější dopady na zemědělské komodity, jejichž ceny jsou letos i bez přítomnosti El Niňa jako na houpačce. Za první tři měsíce letošního roku kvůli suchům posílily ceny kakaa a kávy o několik desítek procent.

El Niňo způsobuje sucho na východním pobřeží Afriky, kde Pobřeží slonoviny je pěstitelskou mekkou kakaa, v Austrálii, kde může ohrozit úrodu pšenice a v jihozápadní Asii, zejména v Indii, jejíž sklizeň cukrové třtiny a rýže je výrazně závislá na monzunech. Indie je po Brazílii druhým největším producentem cukrové třtiny. V roce 2009, kdy se naposledy objevil meteorologický úkaz El Niňo, klesla úroda této zemědělské komodity z 26 na 15 miliónů tun. Sucho by podle všeho zasáhlo i Malajsii a Indonésii, což jsou hlavní producenti palmového oleje.

Naopak záplavy vznikají v Jižní Americe, kde Brazílie je největším producentem cukrové třtiny, které by silnější než obvyklé deště nemusely prospět. Zhoršení povětrnostních podmínek v zemích, jež jsou světovou jedničkou a dvojkou v produkci cukrové třtiny, by mohlo mít výrazně negativní vliv na cenu cukru (cena by rostla).

Brazílie je taky jedničkou v pěstování kávy Arabiky, která si již letos připsala téměř 80 procent zisku kvůli slabé úrodě a rostoucí poptávce. Silné deště v Jižní Americe by dále mohly způsobit záplavy těžebních dolů a omezit tak těžbu některých průmyslových komodit. Například Chile je největším producentem mědi na světě. Peru je druhým největším producentem niklu. V tomto státě je pak ohrožen i rybolov kvůli úbytku planktonu. Peru je totiž největším světovým vývozcem rybího masa. Nabídka průmyslových komodity mědi a zinku by mohla klesnout i kvůli již zmíněným suchům a nižší aktivitě monzunových dešťů v Indii, kvůli níž vysychají řeky, které omezují řečnou přepravu komodit z místa těžby do přístavů.

Podle několika modelů provedených v USA, Austrálii a Japonsku se může fenomén El Niňo objevit již v červenci. Zemědělské komodity jsou hlavním zdrojem obživy mnoha rozvíjejících se ekonomik, které již nyní výrazně trpí kvůli oslabujícím domácím měnám v důsledku odlivu zahraničního kapitálu, hlavně amerického. Tomu postupně přivírá kohoutky americká centrální banka (Fed), jež se rozhodla každý měsíc snižovat objem kvantitativního uvolňování (QE) o 10 miliard USD s tím, že tiskárny peněz by centrální banka chtěla do konce letošního roku definitivně zastavit. Pokles ekonomických příjmů kvůli nedostatku úrody by takovéto země ještě více ochromil (např. Indonésie) a jejich platební bilance o to více rozvrátil.

Pravděpodobnost letošního výskytu El Niňa zatím meteorologové odhadují na 60 – 70 procent. Avšak je nyní velmi těžké říci, jak silně se projeví v jednotlivých částech Země.

Graf: Srovnání vývoje cen některých zemědělských komodit (soft) v letošním roce

Zdroj: Reuters

Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.