Ropovod Keystone XL: Klíč ke kanadskému hospodářskému růstu

Úkolem ministerstva bylo vypracovat již pátou studii v řadě, která by v nejširším měřítku posoudila aspekty celého projektu. Ten má vést přes stát Nebraska, kde tamní okresní soud v únoru zamítnul naplánovanou trasu ropovodu kvůli možnosti ohrožení chráněné přírody. Případ byl posunut na nejvyšší soud v Nebrasce, jenž jen s malou pravděpodobností rozhodne a přesné cestě ropovodu do konce letošního roku. A tak ministerstvo zahraničí odložilo svoje rozhodnutí s odůvodněním, že nemůže kompletně posoudit environmentální, socioekonomické a kulturní dopady projektu, dokud nebude znát přesnou trasu ropovodu.

Nicméně mnozí si myslí, že za celým projektem se skrývá spíše politická hra amerického prezidenta Baracka Obamy. Ten již dlouho kličkuje kolem výstavby ropovodu Keystone XL, aby podporu vlivných levicových a ekologických aktivistů. Pro ně každé odmítnutí projektu znamená naději, že prezident dodrží své závazky rozšířit výrobu energií z obnovitelných zdrojů, Barackovi Obamovi a jeho straně tato hra pak na druhé straně pomáhá každé volby získat jejich hlasy. Celá debata kolem ropovodu se již táhne 5 let a ministerstvo zahraničí Spojených států za ten čas vypracovalo už 5 studií. Ani jedna z nich zatím neprokázala závažné překážky stavby.

Právě ekologicky nešetrná těžba ropných písků v kanadské Albertě a nebezpečí ropné havárie jsou častými argumenty odpůrců projektu, kteří v únoru protestovali před Bílým domem ve Washingtonu. Keystone XL má procházet právě státem Nebraska, kde je chráněná příroda. Environmentalisti rovněž tvrdí, že výstavba ropovodu podpoří těžbu ropných písků v Kanadě, která podle nich neúměrně zatěžuje životní prostředí a zvyšuje emisi CO2 v ovzduší. Nicméně zablokování výstavby ropovodu v USA tak jako tak nepovede ke zpomalení rozvoje ropných nalezišť v Kanadě. Ta bude i nadále pokračovat v těžbě a černé zlato pak bude vyvážet buď do Asie, nebo i do Spojených států, ale jiným způsobem než ropovodem, a to vlakem a tankery. Kanada se již pomalu připravuje na export ropy směrem do Asie, což by bylo ale nákladnější a pro životní prostředí více zatěžující než transport do USA. Co se týče emise CO2, tak Keystone XL podle studií ročně vyprodukuje cca 18,7 miliónů tun CO2, což představuje 1 procento celkové roční produkce CO2 Spojených států a jen zlomek celosvětové roční produkce CO2, která je na úrovni 32 miliard tun.

Americký Senát už koncem ledna vyzval prezidenta Obamu k urychlenému schválení výstavby nového ropovodu, který je republikány považován za nezbytnou součást americké energetické nezávislosti a symbolem tvorby nových pracovních míst. Rozhodnutí podle všeho nebude učiněno do listopadových parlamentních voleb. Na podzim budou totiž američtí voliči vybírat 435 členů dolní komory Kongresu a 1/3 Senátu.

Obrázek: Mapa, kudy by měl ropovod Keystone XL v budoucnu vést

Zdroj: www.wikipedia.org

Prodloužení ropovodu Keystone XL o 2700 km dlouhé rameno by umožnilo přepravu kanadské ropy na pobřeží Mexického zálivu. Odtud by bylo možné zpracovanou surovinu vyvážet do celého světa. Podle dosavadních studií neexistence ropovodu stojí Kanadu každý den 50 miliónů USD. Projekt Keystone XL rozšíří exportní kapacitu ropovodu na 700 000 barelů denně, čímž by se mohlo tamní HDP zvýšit o 633 mld. USD v nejbližších 25 letech.

Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.