Napjatá situace v Iráku vyvolává obavy, že ceny ropy vyletí opět nahoru

Komodity, a to napříč různými sektory, mají za sebou hektický týden. Největší podíl na tom bezpochyby má eskalující napětí a násilnosti v Iráku, jejichž dopad se projevil jak v energetickém sektoru, tak i u vzácných kovů.

Komoditní index DJ-UBS však vzrostl pouze o 0,8 procenta, protože vysoké zisky, které dva výše zmíněné sektory zaznamenaly, byly oslabeny ztrátami u průmyslových kovů.  Ty pramenily z obav ohledně ekonomického dopadu rostoucích cen ropy a rovněž z pokračujícího vyšetřování  stavu zásob mědi v Číně, kde existuje podezření, že oficiální údaje neodpovídají skutečnému stavu. Zemědělský sektor také oslabil, zejména v důsledku očekávané hojné nabídky ve sklizňové sezóně 2014/15.

Energetický index DJ-UBS vzrostl za poslední týden o 3,6 procenta, čímž se vyšplhal na nejvyšší úroveň od 9. prosince. Všechny čtyři hlavní energetické kontrakty podávaly tento týden nejlepší výkony a jejich vysoké zisky se promítly do cen americké ropy WTI i benzinu.  Obě komodity tak dosáhly svého šestiletého sezónního maxima. K prudkému nárůstu cen navíc dochází v době, kdy se zvyšuje sezónní poptávka po ropě a benzinu v souvislosti s nadcházející automobilovou sezónou v USA.  K tomu se pak ještě přidává zvýšená poptávka ze strany veřejných služeb v souvislosti s vyšší spotřebou u chladicích zařízení. To je patrné zejména u některých významných producentů ropy, jako např. Saudské Arábie, kde namísto plynu raději přímo spalují levné palivo.

Pokud se eskalující násilí v Iráku rozšíří i do jižní části země,  dodávky ropy z tohoto státu, který je druhým největším producentem z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), by mohly být ohroženy. Načasování událostí je navíc pro OPEC nešťastné, jelikož již nyní zaostává za svým stanoveným cílem, totiž vytěžit 30 milionů barelů ropy za den. Podíl na tomto stavu nese zejména Libye, kde produkce zaznamenala 90% propad ze svých maxim a rovněž Írán, na který mohou být po červenci uvaleny další sankce, pokud se mu nepodaří uzavřít se západními mocnostmi  jadernou dohodu.

Iráku se v oblasti ropné produkce doposud velmi dařilo. Produkce ropy stoupá a irácká vláda si stanovila velmi ambiciózní cíl – do konce roku zvýšit současné tempo 3,3 milionů barelů za den na 4 miliony. Do roku 2016 by pak toto číslo mělo vzrůst až na 7 milionů barelů za den. Kvůli bojům, které v současné době probíhají, však bude téměř nemožné rozvinout produkci v dosud nevyužívaných ložiscích na severu a východě země. Klíčovou otázkou v nadcházejících dnech a týdnech bude, zda se v Bagdádu, Karbale , na ropných polích ovládaných šíity a v oblasti exportních zařízení na jihu země podaří zachovat klid a vyhnout se tak zatažení do konfliktu.

Níže uvedený graf zobrazuje, jaký dopad na ceny měly předchozí geopolitické události , a to od roku 2011, kdy Arabské jaro přerostlo v občanskou válku v Libyi. Průměrná cena severomořské ropy Brent se v té době pohybovala okolo 110 dolarů za barel. Hroty v grafu jsou měřeny jako procentuální posun od průměru. Současná rally je ve srovnání s předchozími událostmi relativně malá, avšak uvážíme-li důležitost Iráku a sezónní zvýšení poptávky, bude počet kupujících vyšší než počet prodávajících. Tento stav potrvá až do doby, kdy bude jasnější, jakým směrem se bude situace v Iráku vyvíjet. K tomu, aby investoři spekulující na růst svou pozici vůbec začali přehodnocovat, by se cena americké ropy WTI musela vrátit zpět pod hranici 105 dolarů za barel a cena ropy Brent pod 111 dolarů za barel.

Vzácným kovům tato zvýšená geopolitická hrozba poskytla mírnou podporu. Poprvé od dubna se jak zlatu, tak i stříbru podařilo zaznamenat zisky dva týdny po sobě. Stříbro podávalo tento týden nejlepší výkony a vypadá to, že se mu podaří prolomit klesající trend, který trvá od dubna 2011, kdy maximální cena dosáhla hodnoty 50 dolarů za unci.

Kromě nákupu vzácných kovů jako bezpečných investičních přístavů by trh rovněž mohl začít spekulovat, že současné zvýšení cen energií by mohlo mít negativní dopad na poptávku. To by mohlo zbrzdit dosud ještě velmi křehké oživení  světové ekonomiky, jako jsme tomu byli svědky u dvou předchozích cenových skoků v letech 2011 a 2012. Zlatu dále pomohly zprávy, že stávka horníků v Jižní Africe, která od ledna ochromovala produkci platiny a palladia, bude možná brzy ukončena.  V důsledku této zprávy došlo k masivnímu výprodeji platiny a zejména palladia, což vedlo k uzavírání dlouhých pozic, které sázely na to, že cena platiny a paladia poroste rychleji než cena zlata. Vypadá to, že zlato si své zisky upevní.  Pouze pokud by došlo k opětovnému prolomení trendové linie a hranice odporu na úrovni 200denního klouzavého průměru v hodnotě 1288, signalizovalo by to, že se cena vrací zpět nad hranici 1300. V poměru ke zlatu se stříbro pohybuje na svých nejvyšších hodnotách za dva měsíce a bude zajímavé sledovat, kdyby se mu podařilo prolomit hranici 20 dolarů za unci.

Ole Hansen je hlavním komoditním stratégem Saxo Bank. Máte-li zájem o jeho další články a analýzy, klikněte prosím zde.