Americkým akciovým indexům se včera podařilo uzavřít druhý den v řadě mírně v plusu po krátké sérii výprodejů. Nejširší index S&P 500 si připsal 0,08 procenta zisku (1 937,78 bodu), Dow Jones posílil o 0,03 procenta (16 781, 01 bodu) a technologický Nasdaq získal 0,24 procenta (4 321,11 bodu). Ačkoliv se situace v Iráku nezlepšila a olej do ohně přilila ještě Ukrajina a Argentina, investoři svými nákupy ocenili hlavně dobrá makroekonomická data Spojených států.
Index podnikatelských podmínek státu New York (Empire State) dosáhnul 19,3 bodu, což je nejlepší výsledek od června 2010. Průmyslová výroba posílila v květnu meziměsíčně o 0,6 procenta ve srovnání s dubnovým poklesem o 0,3 procenta. Index stavitelů domů (NAHB) dosáhnul 49 bodů, čímž se opět přiblížil k hodnotě 50, která odděluje pozitivní od negativních vyhlídek prodejů domů. Index byl naposledy nad hodnotou 50 v lednu letošního roku. Včerejší balík výborných makroekonomických čísel tak zastínil zprávu Mezinárodního měnového fondu (MMF), který snížil výhled růstu HDP USA pro letošní rok z 2,8 na 2 procenta. V centru pozornosti investorů pak bude výsledek zítřejší zasedání americké centrální banky (Fed), jež by měla rovněž představit novou ekonomickou projekci. Zajímavé bude se podívat na to, jak vidí samotný Fed výhled vývoje HDP pro letošní rok, a to po špatných datech za první čtvrtletí a po snížení výhledu růstu MMF.
Pozitivní nálada z amerických akciových trhů se v noci přenesla i do Japonska, kde tamní index Nikkei 225 posílil o 0,29 procenta (14 975,97 bodu). Investoři rovněž kladně přijali návrh tzv. „třetího šípu reforem“ Abeho vlády, jež byl včera představen. V návaznosti na americkou a asijskou obchodní seanci otevřely dnes ráno evropské akciové indexy přibližně 0,5 procenta v plusu.
Znepokojení ohledně situace v Iráku stále přetrvávají, proto Spojené státy pořád uvažují nad leteckým zásahem proti sunnitštím povstalcům. Americká vláda popřela jakoukoliv koordinovanou akci s Iránem, ačkoliv představitelé Washingtonu a Teheránu včera spolu jednali o stabilizaci situace v regionu. Na vyhrocenou situaci v Iráku reaguje cena ropy velmi rychlým růstem. Včera ji však aspoň na chvíli zastavila zpráva od Bank of America, jež uvedla, že je nepravděpodobné, aby země úplně zastavila celou produkci ropy. Navíc upozornila na to, že USA jsou dnes mnohem méně závislé na těchto dodávkách než před pár lety.
Obavy vzrůstají i ohledně Argentiny. Americký nejvyšší soud v pondělí zamítnul žádost Argentiny na přezkoumání rozsudku, podle něhož musí země zaplatit přes miliardu dolarů držitelům dluhopisů. ABuenos Aires tak musí vyplatit 1,33 miliardy USD do konce měsíce, což ji může způsobit značné finanční potíže.
Globální náladu nepodpořila ani zpráva ruského Gazpromu, který včera informoval o zastavení dodávek zemního plynu na Ukrajinu. Tranzitních dodávek by se zatím rusko-ukrajinský spor dotknout neměl. Irák, Argentina, Ukrajina a očekávané zasedání americké centrální banky podle všeho způsobí opatrné obchodování a spíše vyčkávání na zítřejší výsledek bankovní rady (FOMC).
V noci byl zveřejněn zápis z posledního zasedání australské centrální banky (RBA), v němž banka zopakovala, že neplánuje v nejbližší době zvýšit úrokové sazby a varoval před podprůměrným ekonomickým růstem, na což reagoval australský dolar oslabením. Ceny železné rudy dosáhly nejnižších hodnot od roku 2012, a to 89 USD za tunu.
Britská libra se nadále drží blízko úrovně 1,70 vůči americkému dolaru, prvně za 5 let, kterou včera v brzkých ranních hodinách atakovala. Investoři vyčkávají na dnešní data inflace a zítřejší zveřejnění zápisu z posledního zasedání centrální banky, hlavně po slovech Marka Carneyho, jenž naznačil dřívější zvýšení úrokových sazeb, díky čemuž libra předchozí týden posílila o 1 procento.
Makrokalendář pro dnešní den:
- 10:30 Británie data inflace (CPI)
- 11:00 Německo index ZEW
- 14:30 USA Stavební povolení, inflace (CPI), nové započaté stavby