Věděli jste o zlatě, že…

Ten v druhé polovině roku 2013 začal omezovat program kvantitativního uvolňování a z očí investorů se tak vytratily obavy ze znehodnocování papírových peněz a možné hypeinflaci, kterou někteří „ekonomové“ předpovídaly. Kromě toho extrémně rozvolněná měnová politika centrálních bank nutila investory spíše ukládat finance do rizikovějších aktiv, jako jsou například akcie.

Celková poptávka po zlatě meziročně poklesla i přes velký nárůst poptávky po fyzickém zlatě (šperky, slitky, mince, průmysl)

Příčina poklesu je u ETF fondů. Investoři, kteří v nich měli zlato zakoupeno, se rozhodli zbavit této komodity, zejména z důvodu popsaných výše. Výprodej zlata z ETF fondů činil v roce 2013 880 tun, což vedlo k tomu, že nabídka překonala poptávku a celkový přebytek zlata na trhu byl 277 tun. To je další důvod, proč zlato nedokázalo čelit masivnímu propadu.

Nejvíce zásob zlata z centrálních bank drží ta americká. Americká centrální banka má zhruba osmkrát více zlata jak čínská centrální banka

Vysvětlení spočívá v tom, že čínské rezervy jsou z větší části tvořeny americkým dolarem a zbytek tvoří ostatní rezervní měny. Zlato tvoří zhruba 1 % celkových rezerv čínské centrální banky. Naproti tomu například u Fedu tvoří zlato 72 % celkových rezerv.

Přibližně třetinu nabídky zlata tvoří recyklace již použitého zlata

V minulém roce bylo recyklováno 1280 tun zlata, meziročně o 22 % méně. Přesto recyklace kovů dnes tvoří značnou část celkové nabídky. Meziroční pokles recyklace zlata byl způsoben nízkou cenu kovu a spíše snahou spotřebitelů a dodavatelských řetězců uchovat zbývající zlatá aktiva v naději na jeho opětovně vyšší ceny.

Poptávka ze šperkařského průmyslu vzrostla v roce 2013 meziročně o 18 % na 2361 tun

Zásluhu na tom měla hlavně čínská poptávka, která se meziročně zvýšila o 46 % na 872 tun. Dohromady s Indií má podíl kolem 50 % na celkové fyzické poptávce. Místní poptávka po špercích válcuje ostatní země a nenasytný čínský lid si doplňuje zásoby, když využívá jeho aktuálně nízkých cen.

Největší ražba (oficiálních) zlatých mincí pochází z Turecka

Z celkových 297 tun, které se použily na ražbu mincí, se největší množství použilo v Turecku a to 91 tun. Na druhém místě byla Čína, kde se na mince upotřebilo 38 tun.

Průměrné náklady vzrostly v důsledku přecenění zásob meziročně o 414 USD za trojskou unci a činily tak 1620 USD/oz

Celkové náklady na těžbu (tzv. all-in costs) reflektovaly velké množství odpisů během roku, když producenti přeceňovali zásoby nižšími cenami zlata a upravily rovněž těžební plány, aby vylepšily své krátkodobé cash-flow. Po očištění od jednorázových položek se průměrné náklady pohybují kolem 1200 USD za unci, což je také úroveň, od které se v posledních 12 měsících cena zlata odráží.

Autor příspěvku je analytikem společnosti Cyrrus