Vítejte v realitě. Výnos investice 1 % ročně na 10 let

Úprk do bezpečí byl na státních dluhopisech velmi patrný například při eskalaci krize z let 2008/2009. To se dostal německý desetiletý dluhopis z výnosu 4,7 % na 2,9 % během 6 měsíců. Za tu dobu investoři vydělali na tomto dluhopise přibližně 30 %. Nyní se německý desetiletý dluhopis dostal poprvé v historii pod 1 %. Co to prakticky znamená? Pokud investor koupí dluhopis a bude jej držet 10 let, pak může očekávat roční zhodnocení 1 %. Tak moc jsou německé dluhopisy bezpečné, že si mohou dovolit vydělávat investorům jen 1 % a přesto být v oblibě investorů.

Dnešní doba ale s úprkem investorů do bezpečí nemá mnoho společného. Právě naopak. Riziková aktiva jsou stále velmi populární navzdory rusko-ukrajinské krizi. Investoři obchodováním na dluhopisovém trhu reagují na očekávanou míru inflace, která tak nízko ještě nebyla. Zejména v Evropě jsou spíše deflační než inflační obavy. A očekávaná nízká míra inflace = zvýšený zájem o dluhopisy. Navíc oba hlavní komponenty, ze kterých se tvoří tržní úrok, jsou velmi nízké. Ať už se jedná o sazby stanovené centrálními bankami, anebo rizikové přirážky, které určují požadovaný nadvýnos u rizikovějších zemí.

Navíc trh je zaplaven levnými penězi, které finanční instituce musí někam umísťovat. Za vše nelze nakoupit akcie či jiná riziková aktiva. Za část se nutně musí nakupovat dluhopisy, což tlačí výnosy dolů a ceny nahoru.

Tyto všechny faktory způsobují, že český stát si aktuálně půjčuje na 10 let za 1,4 % ročně, Německo za 1 % či dluhy zmítané Španělsko za 2,4 %. Politici jásají, i prostý občan by měl radostí poskočit, že jeho stát se momentálně zadlužuje velmi „levně“. Ale…

Žádné ale. Pokud centrální banky ukočírují budoucí exit z uvolněné měnové politiky, pak současná situace na dluhopisových trzích je výhodná téměř pro všechny. Snad jen investoři si lámou hlavu nad tím, jak zhodnotit své peníze bez podstupování významného rizika více, než kolik nabízí bankovní instituce. A ziskovost bank je pod tlakem, těm svědčí spíše prostředí s vyššími úrokovými sazbami.

Autor příspěvku je analytikem společnosti Cyrrus