Vývoj poptávky a nabídky na trhu zlata

Trh se zlatem se v letošním roce ustálil v porovnání s minulým rokem, kdy investorská veřejnost byla svědkem rychlého poklesu jeho ceny o 25 procent. To vyvolalo skokový nárůst poptávky po žlutém kovu. Důkazem toho je vývoj ceny zlata v období Q1 2013 až Q1 2014 v místních cenách v jednotlivých zemích, zejména pak Číny a Indie, který nasvědčuje, že nákupní horečka proběhla především v polovině loňského roku.

Graf č. 1: Cena zlata ve vybraných měnách (Zdroj: The London Gold Market Fixing Ltd., Thomson Reuters, Word Gold Council)

 
Poptávka

Podíváme li se na trh zlata ze širšího pohledu, ukazuje se, že poptávka ve druhém čtvrtletí letošního roku byla v souladu s dlouhodobým stavem. Například poptávka po špercích byla ve druhém čtvrtletí jen 2 procenta pod pětiletým čtvrtletním průměrem. Zvláště pak větší trhy, jako jsou Čína, Indie, Turecko, Rusko, byly velmi blízko svému pětiletému čtvrtletnímu průměru. V historickém kontextu postkrizového období byly investice do mincí a zlatých prutů vysoké, nicméně proti pětiletému průměru byly nižší o 20 procent. Velkou zásluhu na tom měly Čína a Indie. Indičtí investoři měli svázané ruce například zákazem dovozu mincí, nejistotou v předvolebním období a omezeními, která byla uložena na pohyb hotovosti. Čínská poptávka byla ve druhém čtvrtletí omezena nejistotou ohledně budoucího vývoje cen a oslabením zájmu po loňském nákupním šílenství.

Poptávka po špercích běžně tvoří polovinu z celkového objemu poptávky po žlutém kovu a podobně tomu bylo i v druhém čtvrtletí letošního roku, kdy dosahovala 53 procent. Meziroční pokles byl podle očekávání dramatický vzhledem k pozoruhodné úrovni poptávky v loňském roce. Téměř bez výjimky zaznamenaly dvouciferný pokles poptávky Asie a zemí Středního východu. Naopak růst poptávky se projevil na západních trzích s výjimkou Itálie. Při pohledu na graf je patrné, že od roku 2009 se celková poptávka postupně zvyšuje. V porovnání se stejným obdobím loňského roku nejvíce vyčnívá Čína, která zaznamenala nejvyšší čtvrtletní poptávku po zlatě ve své historii s tím, jak spotřebitelé reagovali na pokles cen zlata. Pro srovnání poptávka Číňanů v Q2 2014 proti Q2 2012 byla vyšší o 16 procent. Mezi lety 2008 až 2012 dosahoval průměrný meziroční nárůst poptávky shodně 16 procent.

Graf č. 2: Poptávka po špercích v tunách (Zdroj: GFMS, Thomson Reuters, Word Gold Council)

Investice

Poptávka po mincích a prutech byla výrazně nižší než ve stejném období 2013, kdy byla rekordně vysoká. Stejně tak pokračoval i odliv investorů z burzovně obchodovaných fondů ETF zaměřených na zlato. Obrovské nákupy v loňském roce způsobily nechuť investorů nakupovat tyto instrumenty i letos. Čistý odliv kapitálu z ETF ve Q2 2014 dosáhl 42,5 tuny, nicméně ve srovnání s loňskem je to jen kapka v moři, kdy odliv činil 580 tun.

Celková investiční poptávka po zlatě dosáhla 341,1 tuny a podle odhadu WGC bude konsolidace na trhu zlata pokračovat až do konce letošního roku, pokud nenastanou významné neočekávané okolnosti.
Největší pokles poptávky po investičním zlatu zaznamenaly Čína a Indie, jejichž společný podíl tvořil 56 procent meziročního poklesu. Poptávka Číňanů poklesla na nejnižší úroveň za téměř čtyři roky.

Nákupy centrálních bank činily v druhém čtvrtletí 117,8 tuny zlata, což je nárůst proti loňsku o 28 procent a v hodnotovém vyjádření se jedná o 4,9 miliardy dolarů. Ekonomické a geopolitické události po celém světě jsou zdrojem nejistoty a nestability, které posílily požadavky na odpovídající řízení rizik na straně centrálních bank. To se promítlo v držení zlatých rezerv jako diverzifikace majetku. Dominantními kupujícími jsou především centrální banky v rozvíjejících se zemích a to v čele s Ruskem, které nakoupilo 54 tun zlata, dále Kazachstán 7 tun a Tádžikistán 3 tuny.

Graf č. 3: Čisté nákupy zlata centrálních bank v tunách (Zdroj: GFMS, Thomson Reuters, Word Gold Council)

Nabídka

Během druhého čtvrtletí bylo na trh proti loňsku dodáno o 98,3 tuny zlata více. Tento desetiprocentní nárůst byl téměř výhradně důsledek růstu primární produkce. Recyklace kovu se na výsledku podílela jen nepatrně. Důlní produkce vzrostla ve druhém čtvrtletí o 4 procenta a podle WGC je pravděpodobné, že dosáhla vrcholu. Producenti v posledním období realizovali řadu operativních opatření, které vedly ke snižování nákladů a zvýšení efektivity těžby. Tento trend pokračoval i ve Q2, ale prostor pro zavádění dalších podobných opatření je již téměř vyčerpán.

Graf č. 4: Čtvrtletní produkce zlata v tunách (Zdroj: GFMS, Thomson Reuters, Word Gold Council)


 

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.