Čína by do roku 2040 mohla ovládnout trh s plynem

TIP: Sjednejte si cestovní pojištění - EXKLUZIVNÍ SLEVA 10 % na cestovní pojištění Maxima

Čína jako energetická velmoc hraje významnou roli v ovlivňování cen energetických surovin. Její spotřeba energií se přirozeně s růstem HDP a populace neustále zvyšuje. Zemní plyn se na celkové spotřebě energií v roce 2011 podílel 4 procenty, přičemž 70 procent tvořilo uhlí. Tamní vláda plánuje do roku 2017 snížit podíl uhlí na celkové spotřebě energií na 65 procent a do roku 2040 pod 50 procent. Naopak podíl zemního plynu na celkových energetických zdrojích by měl do roku 2020 vzrůst na 10 procent. Čína si uvědomuje, že potřebuje nejen ekologický zdroj energie, ale i levný zdroj energie, který by ji zajistil nízké výrobní náklady a následně konkurenceschopnost ekonomiky na světových trzích. Nejlidnatější země proto plánuje jednak zvýšit domácí těžbu zemního plynu, a jednak zvýšit import zkapalněného plynu (LNG).

Graf: Spotřeba energie v Číně v roce 2011 podle typu

Zdroj dat: eia.com

Čína disponuje největšími zásobami břidlicového plynu na světě, chybí ji však technologie

Čína disponuje největšími zásobami břidlicového plynu na světě. Odhaduje se, že ho má až o 30 procent více než USA. Nicméně těžba této komodity je v USA mnohem snazší než na východě, a to vzhledem k menší hloubce zdrojů a rovinatějšímu povrchu oblasti, v níž se ložiska zemního plynu nacházejí. I přes obrovské podzemní bohatství, Čína stále bojuje s využitím těchto zásob. Trápí ji nedostačující infrastruktura, nedostatek pitné vody, řídká potrubní síť, geologicky složitá zem a z toho pak plynoucí vysoké náklady na těžbu.

K využití svých zdrojů by v současnosti Číňané potřebovali více zkušeností a technicky zdatné odborníky, pak by se čínská těžební revoluce mohla stát skutečností. Druhá největší ekonomika světa si uvědomuje svoje nedostatky, a proto momentálně poptává zahraniční investice v této oblasti. Prakticky to chodí tak, že čínské těžařské společnosti si pouštějí do „revíru“ stále více zahraničních společností hlavně ze Spojených států výměnou za pracovní nástroje a technologie na hydraulické štěpení. S americkými podniky se tak tvoří tzv. „joint ventures,“ jež umožňují vozit do Číny nové technické vymoženosti, přičemž hlavním cílem těchto podniků je profitování z urgentní potřeby zvýšit těžbu zemního plynu.

Raketový nárůst importu LNG do Číny

Navzdory zvýšené produkce zemního plynu v Číně, bude tato ekonomika podle všeho hladová po světových zásobách. Analytici proto očekávají raketový nárůst importu LNG do Číny během následujících dekád. A ze zemního plynu by se tak měla stát žhavá komodita, která bude cílem spekulantů. Velký zálusk na čínskou poptávku mají také Australané, kteří mají v plánu dominovat na tamním trhu. Příležitost k rychlým penězům si však pravděpodobně nenechají utéct ani američtí exportéři. V celkových číslech by Čína měla v roce 2040 ovládat pětinu celosvětové poptávky oproti dnešním 13,0 procentům. Na vyšším importu by se měl podílet i Turkmenistán, od kterého Číňané očekávají ztrojnásobení dodávek už v příštích 6 letech.

Graf: Odkud a v jaké výší brala Čína zemní plyn v roce 2012 a 2040 v tcf

Zdroj dat: eia.com

I když jde o značně dlouhodobý výhled v řádu čtvrt století, tak cenu zemního plynu velmi jistě čekají býčí roky, na kterých se kromě těžařských podniků mohou přiživit i komoditní spekulanti.