Ačkoliv v České republice zatím k zavedení speciálních daní či daňových sazeb nedošlo, v loňském roce se do programu ČSSD dostal záměr zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob pro „velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru“. Poslední vývoj na politické scéně sice pravděpodobnost zavedení takových daní snížil, rozhodně však zcela neodstranil. Vzhledem k tomu, že zavedení daní by významným způsobem ovlivnilo i několik společností, jejichž akcie jsou kótovány na BCPP, rozhodli jsme se analyzovat dopad zvažovaných variant zdanění na tyto firmy a potažmo na celé příslušné sektory.
Naše analýza ukazuje, že přestože by mohl hrubý výnos daní dosáhnout až 14 mld. CZK ročně, výnos očištěný o přímé a nepřímé důsledky zavedení těchto daní by byl výrazně nižší – dle našeho názoru dokonce záporný. V případě energetického sektoru by stát přišel mj. o část dividendy ČEZ a postihl by sektor, který má v současné době sám o sobě značné potíže. To stejné platí i pro telekomunikační odvětví.
Největší negativní společenský dopad by zavedení daně mělo dle naší analýzy v případě finančního sektoru. Lze očekávat, že vyšší daně by vedly ke snížení kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru (a tedy potažmo k nárůstu systémového rizika) a ke zhoršení dostupnosti úvěru – jednak prostřednictvím zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů ze strany bank, jednak vlivem očekávané zvýšené marže z poskytnutých úvěrů. Negativní náklady tohoto vývoje pro společnost je sice obtížné vyčíslit, jsou však v souladu s dostupnými empirickými studiemi.
Zavedení sektorových daní by mělo dle naší analýzy negativní dopad na hodnotu tří analyzovaných firem – ČEZ, Komerční banky a O2. Kumulovaně tento negativní efekt odhadujeme na 41 až 77 mld. CZK „ztracené hodnoty“. Mnohem podstatnější je však podle nás nepříznivý celospolečenský dopad, který ve světle relativně malého přínosu do státní pokladny vidíme jako hlavní argument proti zavedení sektorových daní v České republice.
Kompletní analýza ke stažení zde. (1,47 MB)