Aktuální výprodej rizikových aktiv, jenž dominuje evropskému i americkému akciovému trhu, postihnul i rizikové Řecko. Výjimka je jenom v tom, že kromě akcií se investoři zbavují i státních dluhopisů. Přičemž právě dluhopisy, hlavně americké a německé, jsou nyní tím aktivem, do něhož proudí peníze. O ty řecké, ale není zájem, což způsobuje, že výnosy 10letých bondů rostou rychle nahoru. Ještě před týdnem platil ostrovní stát za 10letou půjčku na finančním trhu 6,6 procenta, nyní ho to stojí téměř 9 procent.
Proč nikdo nechce řecké dluhopisy?
Ačkoliv se vládnoucí koalici vedené Antonisem Samarasem podařilo získat předchozí týden parlamentní důvěru, není jisté, zdali premiér uspěje i v únorových prezidentských volbách. K prosazení prezidentského kandidáta potřebuje získat tři pětiny (180) parlamentních hlasů. Kdyby se mu to nepovedlo, sociální opozice by podle všeho rychle využila tohoto neúspěchu a postarala se o nové parlamentní volby. Vůdce opozice, Alexis Tsipras, staví svoji předvolební kampaň na tom, že Řekům slibuje ukončení programu úsporných opatření, k němuž se země výměnou za levné finanční zdroje od tzv. „trojky“ (Evropská unie (EU), Evropská komise (EK) a Mezinárodní měnový fond (MMF)) ve strachu z bankrotu zavázala. Záchranný program, jehož součástí jsou tři věřitelé, částečně končí na konci letošního roku, a to ve vztahu k Evropské komisi. Zbytek programu, v němž je v pozici věřitele MMF, má být ukončen v březnu 2015.
Nicméně jak Tsipras, tak i premiér Antonio Samaras by rádi definitivně uzavřeli záchranný program ve vztahu ke všem stranám co nejdříve. Premiér chce také využít tohoto kroku v prezidentských volbách ve svůj prospěch. Před parlament plánuje předstoupit jako ten, co vymanil zemi z krize a rovněž ji vrátil suverenitu a nezávislost na „trojce“. Nicméně pravda je taková, že ačkoliv si je Řecko už schopné půjčit na finančních trzích, stojí ho to mnohem více (7 - 9 procent), než finanční zdroje od neoblíbené „trojky“ (1 procento), která ho na oplátku nutí šetřit a provádět reformy. Na zprávy o plánované finanční nezávislosti Řecka reagují trhy jasně. Ty nesouhlasí s tím, aby země vystoupila ze záchranného programu dříve a zbytečně si půjčovala na trzích dráž jen proto, aby politici obhájili své ego v parlamentu před prezidentskými volbami. Svůj negativní postoji dávají jasně najevo prodejem státních dluhopisů, čímž zvyšují tržní výpůjční náklady země, aby si politici ještě dobře promysleli, zdali jsou již připraveni vstoupit do skutečného finančního světa, který se s nikým nemazlí.
Graf: Vývoj výnosů z 10letých řeckých státních dluhopisů
Zdroj: Reuters
Graf: Vývoj řeckého akciového indexu ATG v letošním roce
Zdroj: Reuters
Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.
BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.