Proč tato proklamace? V posledních týdnech se totiž množily spekulace o rostoucí opozici vedené německým zástupcem Weidmannem. Toho měli údajně proti Draghimu podporovat i guvernér rakouské či francouzské centrální banky. Reálně tak hrozilo, že se zformuje silný blok hlasující proti dalšímu rozvolnění již v současnosti výrazně expanzivní monetární politiky.
O nově získané převaze Draghiho názorového proudu svědčí i oficiální text čtený na tiskové konferenci, ve kterém se poprvé objevuje potvrzení ochoty Evropské centrální banky výrazněji navýšit svou bilanci. Dříve se sice o tomto záměru živě diskutovalo, nikdy se však bankéři neodvážili uvést jej i v písemné podobě. Navýšení bilance totiž neznamená nic jiného, než nakupování nových aktiv. Další monetární expanzi tak již nestojí vůbec nic v cestě.
Otázkou však stále zůstává, jak intenzivní budou nové stimuly. Sám Draghi mluví o záměru navýšit hodnotu aktiv držených ECB až na úrovně z úvodu roku 2012. Tehdy byla přitom bilance díky programům LTRO nafouknuta až k těžko představitelným 3 bilionům EUR, tj. 1 bilion EUR nad současnými hodnotami. Nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout má přitom Draghi hned několik. Spuštěn byl program tendrů TLTROs, což jsou podmíněné dlouhodobé půjčky komerčním bankám, dochází k odkupům krytých dluhopisů a během následujících několika týdnů by měla ECB akumulovat i ABS.
Pokud by se všechny tyto programy ukázaly jako nedostatečné, je Rada guvernérů odhodlána přistoupit k realizaci dalších nestandardních opatření. Veřejným tajemstvím přitom je, že tímto opatřením by nemělo být nic jiného, než odkupy vládních dluhopisů po vzoru Fed, BoE či BoJ.
Autor komentáře je analytikem společnosti Cyrrus