Hlavní událostí dnešního dne bude zasedání Evropské centrální banky (ECB) v 13:45. Od ECB se nečeká změna úrokové sazby, protože jak sama uvedla, neplánuje dále pokračovat ve snižování základní úrokové sazby. Klíčová z pohledu nových informací proto bude tisková konference v 14:30.
Průzkum agentury Reuters mezi hlavními světovými ekonomy předchozí týden ukázal, že ECB by musela navýšit svoji bilanci o 1 bilión eur, aby dosáhla inflačního cíle ve výši 2 procent. Rozmezí odhadů se pohybovalo od 0,5 biliónu do 3 biliónů eur. Většina dotázaných se však shodla na sumě 1 biliónu eur, což může být ovlivněno i tím, že samotný prezident ECB Mario Draghi na předchozích tiskových konferencích naznačil navýšení bilance banky právě v tomto objemu. Z provedeného průzkumu lze odhalit, kde se nacházejí očekávání trhu ohledně další monetární politiky ECB. Ačkoliv 1 bilion eur odpovídá velikosti mexické ekonomiky a z tohoto pohledu se navýšení bilance Evropské centrální banky může zdát nepřiměřeně vysoké na druhou stranu, 1 bilion eur představuje jenom trochu více než 1/3 objemu peněz, které do své ekonomiky poslala americká centrální banka (Fed) po finanční krizi.
Bilance ECB dosahovala na konci října 2014 výše 2,052 bilionu eur. Navýšením o další 1 bilion eur, což jak je uvedeno výše v textu, považují analytici za potřebný krok k dosažení inflačního cíle a nastartování ekonomického růstu, by se nafoukla na hodnotu, jíž docílila po uvolnění finančních prostředků bankám v 2 kolech programů LTRO v letech 2011 a 2012, tedy 3 bilińů eur. Inflace v eurozóně sklouzla v září na úroveň meziročního růstu 0,3 procenta, což jsou 5letá minima. Navíc země jako Řecko, Itálie, Slovenko, Slovinsko a Španělsko hlásí již několik měsíců deflaci.
Program kvantitativního uvolňování, prostřednictvím něhož by ECB nakupovala krytá aktiva, korporátní bondy a státní dluhopisy členských zemí eurozóny, je jedním z posledních nástrojů, který bance zbyl v boji s pomalu rostoucí cenovou hladinou a ekonomickou aktivitou. Avšak odstartovat program nákupu státních dluhopisů je pro ECB legálně složitý úkol, s nímž navíc nesouhlasí největší akcionář, Německo. Včera na tuto skutečnost rovněž upozornil bývalý šéf Fedu Ben Bernanke. Ten na konferenci Schwab IMPACT uvedl, že ECB jenom těžce implementuje program QE podobný tomu americkému kvůli politickým a legálním omezením.
Nicméně většina ekonomů se domnívá, že další oslabování eura je podmíněno právě zahájením nákupů státních dluhopisů členských zemí eurozóny Evropskou centrální bankou. Až 29 z 38 dotázaných měnových analytiků předpokládá, že bez zahájení tohoto kroku je oslabování eura vůči USD limitováno hlavně v situaci, kdy dolar zpomalí svůj růst.
ECB zahájila letos v září operace TLTRO, prostřednictvím nichž poskytuje komerčním bankám levné eura s cílem podpořit jejich úvěrovou aktivitu vůči domácnostem a firmám. První kolo operací TLTRO se potkalo s nezájmem bank. Ty využily možnost levných půjček jenom ve výši 82,6 miliardy eur. Očekává se, že v prosinci banky využijí tohoto programu aktivněji a půjčí si 170 miliard eur. Celkově program počítal s tím, že nalije do komerčních bank 400 miliard eur. Podle všeho tak zůstane z 37 procent nevyužitý. Bude-li chtít ECB dosáhnout cílové hodnoty bilance 3 biliónu eur, bude muset nižší zájem o program TLTRO kompenzovat vyšším nákupem aktiv.
ECB již na konci října začala nakupovat krytá aktiva, což je nejbezpečnější aktivum z třech zamýšlených (státní dluhopisy, korporátní bondy, krytá aktiva). Do 3. listopadu utratila na tyto operace 4,779 miliardy eur. Ekonomové však očekávají, že nákupy krytých a korporátních aktiv by mohly dosáhnout až 300 miliardy eur, což znamená, že ECB má před sebou dlouhou cestu k tomuto cíli.
Dnešní zasedání ECB bude zajímavé i z toho pohledu, že agentura Reuters přinesla v pondělí informaci, že ostatní členové bankovní rady nejsou spokojeni s tajnůstkářským manažerským stylem Maria Draghiho a jeho proměnlivou komunikací. Vyzívají ho, aby se choval více kolegiálně. Dokonce 6 členů výkonné rady uvedlo, že nebylo informováno o posledních dvou důležitých Draghiho projevech. První zásadní uskutečnil na konci srpna v Jackson Hole, když uvedl, že inflační očekávání v eurozóně klesají a druhý, když v září zmínil cílovou výši bilance ECB. Kolegové Maria Draghiho jsou iritovaní z toho, že zveřejnil inforamci, že banka plánuje navýšit bilanci na úrovně z roku 2012, protože na zasedání, jež předcházelo konferenci, se výsledně domluvili, že žádná konkrétní čísla veřejnost znát nebude.
GBP/NZD se pohybuje v nahoru mířicím trendovém kanálu, který by ho mohl dostát až k předchozím maximům. Nicméně do dlouhých pozic by se mělo vstupovat u dolní hrany rostoucího (zeleného) kanálu.
Ropa WTI prorazila klíčovou „supportní“ hodnotu a kulaté číslo 80 USD za barel. K této důležité hodnotě se pomalu vrací, aby ji opětovně otestovala. V případě odmítnutí hodnoty 80 se černému zlatu opět otevře cesta dolů.
Zlato je kvůli silnému dolaru pod silným prodejním tlakem. Po téměř 10 procentním propadu a ztrátě více než 100 dolarů by se žádala korekce k Fibonacciho hladině 23,6 nebo až 38,20. Korekci potřebují i přeprodané oscilátory. Právě korekce se z našeho pohledu jeví jako vhodným místem k prodeji zlata.