Přijde OPEC s nějakým provizorním řešením, nebo nechá rozhodnutí na tržních silách? Snížení ropné produkce o 0,5 až 1 milion barelů za den by mohlo vést k tomu, že budeme příští rok zažívat déj? vu. Ani zkušení pozorovatelé kartelu OPEC nejsou schopni předpovědět výsledek jednání.
Hráči na světovém trhu s ropou již nedočkavě vyhlížejí 27. listopad, kdy proběhne zasedání zemí sdružených v kartelu OPEC. Výsledek jednání by mohl rozhodnout o tom, jakým směrem se budou ceny ropy ubírat přinejmenším v prvním čtvrtletí roku 2015. Ropný trh má za sebou dvě zlomová čtvrtletí, během nichž se ceny ropy propadly na hladiny, které jsme naposledy viděli před mnoha lety, a proto je každému jasné, co všechno je nyní v sázce.
Rostoucí objem dodávek jak ze zemí OPEC, tak i těch mimo kartel vedl k tomu, že se nyní nacházíme v „nové“ situaci, kdy obavy světových spotřebitelů ohledně rizika narušených dodávek a možného zničujícího prudkého růstu cen byly rychle vystřídány stavem, kdy ropní producenti vedou mezi sebou cenový boj, aby si udrželi svůj podíl na trhu.
Nové a nekonvenční techniky ropné produkce, jako je například těžba ropy z břidlic, vedly mimo jiné k tomu, že se objem ropné produkce v USA vyšplhal na nejvyšší hodnotu za posledních 30 let. Od roku 2011 byl tento prudký nárůst americké produkce dostatečně kompenzován rostoucí celosvětovou poptávkou a neustálým narušením dodávek způsobeným celou řadou geopolitických událostí.
Jednotlivé členské země kartelu se liší ve svých potřebách. Foto: Getty News
K nejvýznamnějším událostem tohoto období patřila válka v Libyi v roce 2011, sankce uvalené na Írán v roce 2012, stávky v libyjských přístavech v roce 2013 a nedávný nástup radikálů z Islámského státu v Syrii a Iráku. Tyto události spolu s ještě některými méně významnými incidenty představovaly v prvním čtvrtletí roku 2014 největší míru narušení dodávek od doby válečného konfliktu mezi Irákem a Kuvajtem v roce 1991.
Od té doby se libyjská ropa opět vrátila na trh a rovněž jsme svědky toho, jak některé země kartelu OPEC navyšují svou ropnou produkci, zatímco jiní členové kartelu (nejvýrazněji Saúdská Arábie) objem své produkce i nadále udržují na vysokých hladinách. Kombinace rostoucích ropných dodávek a zpomalujícího růstu poptávky vedla k současnému stavu, kdy ropní producenti zažívají prudký pokles tržeb, zatímco pro ropné spotřebitele, včetně těch největších na světě – Číny a USA, znamená tento vývoj výraznou vzpruhu.
Pokud by chtěl kartel OPEC přijít s nějakým rychlým řešením, mohl by se dohodnout na výrazném snížení objemu produkce, a to až do té doby, než by došlo ke znovunastolení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Někteří slabší členové organizace OPEC, jako Venezuela, Lybie či Írán, by zřejmě tomuto řešení dali přednost, a to i přesto, že oni sami k nějakému výraznému snížení produkce zřejmě moc nepřispějí vzhledem k tomu, že zoufale potřebují každý dolar, který se jim podaří utržit. Bohatší producenti, jako Kuvajt, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie, jsou mnohem více ochotni nechat rozhodnutí o novém cenovém rozmezí na tržních silách.
Některé země kartelu OPEC, jako Venezuela, Irák a Libye, naléhavě potřebují příjmy z ropné produkce. Foto: iStock
Vysoká míra nejistoty ohledně výsledku jednání vede k tomu, že analytici se ve svých očekáváních výrazně liší. I zkušení pozorovatelé kartelu OPEC však tvrdí, že výsledek právě tohoto zasedání je jen velmi obtížné odhadovat.
OPEC má k dispozici několik možností, přičemž varianta „nedělat nic“ by vedla k dalšímu propadu cen. Kartelu totiž podle vlastních odhadů stačí, když v prvním čtvrtletí vyprodukuje pouhých 28,4 milionu barelů ropy za den. Současný objem produkce výrazně převyšuje cílovou hodnotu kartelu, která je nyní stanovena na 30 milionů barelů za den.
Omezení produkce o mnohem více než 0,5 až 1 milion barelů, což je nynější očekávání, by mohlo pomoci nastartovat rally na trhu a vést ke znovunastolení cenového rozmezí, které by se pohybovalo jen mírně pod hladinou, kterou jsme viděli ještě před několika měsíci. Jestliže by však k takovému snížení produkce došlo, kartel by tak nepřímo podpořil pokračující rozmach americké produkce ropy z břidlic a do roka by se členové ocitli v podobné situaci, kdy by ceny ropy byly opět pod novým tlakem výprodejů.
Cena ropy z břidlic v USA musí být stanovena relativně vysoko, aby byla produkce rentabilní, avšak neustálé zavádění inovací a zlepšení do těžebních technik v posledních několika letech vedlo k tomu, že se tato cena snížila. Z toho důvodu se odhaduje, že cena americké ropy WTI se bude muset obchodovat pod 70 dolary po značně dlouhou dobu, aby to vůbec začalo mít negativní dopad na růst produkce ropy z břidlic.
Tyto varianty vývoje jak v rámci kartelu OPEC, tak i mimo něj obrací naši pozornost zpět ke schůzi naplánované na příští čtvrtek a rovněž vysvětlují, proč by se toto zasedání mohlo řadit k těm vůbec nejdůležitějším za mnoho let. Příští čtvrtek je shodou okolností i dnem, kdy se obyvatelé USA zastaví a rodiny se sejdou, aby vzdaly díky za úrodu a za to, co jim přinesl upynulý rok. Američtí zemědělci se v tomto roce mohou radovat z rekordní úrody a spotřebitelé zase z poklesu ceny benzínu zpět pod 3 dolary za galon, což přispělo ke zvýšení spotřebitelské důvěry a disponibilních příjmů.
Zvolí OPEC rychlé, provizorní řešení a starosti o budoucnost odloží na jindy, nebo přehodí odpovědnost na ropné producenty v USA tím, že nechá ceny ropy v následujícím období i nadále nízké, případně jim dovolí spadnout ještě níže? Toto jsou otázky, jejichž zodpovězení bude příští čtvrtek trh vyžadovat.
Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank