Složený index nákupních manažerů eurozóny (PMI), jenž měří aktivitu několika tisíc podniků eurozóny a je považován za barometr vývoje ekonomiky, podle předběžných údajů společnosti Markit v prosinci stoupl na 51,7 bodu z 16měsíčního minima 51,1 bodu za listopad. Prosincová hodnota indexu rovněž překonala o 0,2 bodu očekávání trhu. Index PMI se sice udržel osmnáctý měsíc v řadě nad hranicí 50 bodů, jež odděluje růst od poklesu v odvětví, ale tato expanze si vybírá svou daň - firmy snižují ceny již 33 měsíců v řadě, aby podpořily své obchody.
Celkově tento makroekonomický ukazatel reflektuje stabilizaci hospodářství se sklonem k velmi slabému tempu růstu ekonomiky. Dosavadní výsledky indexů PMI ukazují na 0,1 procentní růst HDP eurozóny v posledním čtvrtletí letošního roku, zatímco průzkum agentury Reuters počítá s 0,2 procentním růstem hospodářství v tomto období. Slabý růst HDP a sílící obavy, že propad cen ropy by mohl eurozónu poslat do deflační spirály, nejsou aktuálně příliš růžovými vyhlídkami pro měnovou unii. Celkově index PMI dosáhl druhou nejnižší hodnotu za více než rok.
Německý soukromý sektor v prosinci rostl nejpomaleji za 18 měsíců, když zotavení aktivity v průmyslu nedokázalo kompenzovat ztrátu tempa v odvětví služeb. Celkový index PMI, který měří růst v sektorech průmyslu i služeb a pokrývá více než dvě třetiny německé ekonomiky, se v prosinci snížil na 51,4 bodu z konečných 51,7 bodu za listopad. Ačkoliv je index dvacátý měsíc v řadě nad hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu v odvětví, v prosinci si zapsal nejnižší hodnotu od června 2013. Německý index PMI ve službách klesl na 17měsíční dno 51,4 bodu. Index PMI v průmyslu stoupl na 51,2 bodu ze 49,5 bodu za listopad.
Důvěra v německou ekonomiku mezi analytiky (index ZEW) v prosinci vzrostla z 11,5 na 34,9 bodu, nejvýše od letošního dubna. Důvodem lepších vyhlídek je nižší cena ropy a levnější euro, jež by mohly největší ekonomice eurozóny dodat novou sílu. Náznaky těchto pozitivních impulzů je již vidět na rostoucích číslech německého exportu.
Rubl dnešní den zahájil vzestupem vůči dolaru o devět procent a vyšplhal se až na hodnotu 58,60 RUB/USD poté, co centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu z 10,5 na 17 procent. Brzy ale obnovil prudký sestup až k hranici 80 rublů s celkovou denní ztrátou 18 procent. Vůči euru se poprvé přehoupl přes hranici 100 rublů. Od počátku roku rubl ztrácí přes 50 procent. Rubl tento týden padá nejrychlejším tempem od finanční krize v Rusku v roce 1998.
Meziroční růst inflace ve Velké Británii měřen indexem spotřebitelských cen (CPI) dosáhl v listopadu výše 1 procenta, což je o 0,3 procenta níže než předchozí měsíc. Důvodem pomalejšího růstu cenové hladiny je pokles ceny ropy. Cena benzínu a nafty klesla v meziročním srovnání o 5,9 procenta a ceny potravin oslabily o 1,7 procenta. Britský index CPI se v listopadu propadnul na nejnižší hodnotu za posledních 12 let. Nicméně nižší inflace pomáhá růstu reálných příjmů, což je důležitým indikátorem pro centrální banku (BoE) k rozhodování o růstu úrokových sazeb. Britská libra reagovala na tato data nejdřív oslabením v domnění, že BoE bude nucena odložit zvýšení základní úrokové sazby. Nicméně guvernér Mark Carney později dodal, že nižší cena ropy je pozitivní pro reálnou ekonomiku a aktuální data inflace nic nemnění na dosavadním postoji BoE.
EUR/USD dnes díky lepším datům PMI a německého indexu ZEW posílilo k hodnotě 1,25680. Odpoledne koriguje svoje zisky. Potenciální zastávkou korekce jsou úrovně 1,2500 a 1,2415, od nichž by se EUR/USD mohlo odrazit opět nahoru a cílit na úroveň 1,2600.