ECB mění nastavení rizik kvantitativního uvolňování

V Evropské centrální bance probíhají v současné době přípravy na nákup cenných papírů v hodnotě 500 miliard euro a na stole leží několik variant, jak toto další kvantitativní uvolňování bude probíhat. Rozmezí rizikovosti cenných papírů se pohybuje od hodnocení AAA po BBB-, tedy od nejvyšší kvality až po kvalitu střední. V rámci tohoto rozpětí jsou přípustné nejenom vládní dluhopisy, ale i mix obsahující korporátní dluhopisy. To vše je sice již součástí aktivního programu kvantitativního uvolňování, který obsahuje ABS (cenné papíry zajištěné aktivy) a kryté dluhopisy, tentokrát ale do hry vstupuje další důležitý faktor, a tím je změna sdílení rizika. ECB zvažuje tři možné varianty, jak tento program nastavit.

První možnost je tato: Celá částka, za kterou se nakoupí cenné papíry, se poměrově sdílí mezi všechny členské státy, které mají podíl v ECB. Tato varianta fungovala doposud a bylo by to podobné programu s názvem Securities Market Program (SMP), který byl uplatňován v případě krize Řecka. To se však nelíbí Německu, neboť jeho kapitálový podíl v ECB dosahuje 18 procent.

Graf: Podíly kapitálu v ECB jednotlivých zemí eurozóny v procentech (Zdroj: ECB)

Druhou variantou je spuštění nákupu dluhopisů podobně, jako v programu nouzového poskytování likvidity EMA. V tomto případě jsou veškeré náklady a rizika hrazeny národními centrálními bankami. V dané struktuře by každá národní centrální banka nakoupila předepsané množství domácích vládních dluhopisů a nesla veškerá rizika, která jsou s nimi spojena. Tento postup by sice pro Německo byl přijatelný, ale na druhou stranu míří k rostoucí decentralizaci eurozóny a většímu riziku jejího rozpadu. Dalším negativem této varianty je fakt, že mnoho národních bank dluží peníze Eurosystému prostřednictvím Target 2, což je mezibankovní platební systém EU probíhající v reálném čase.

Třetí varianta počítá se sdílením rizik podle první varianty až do určitého limitu nakoupených dluhopisů. Po překročení tohoto limitu by ECB přešla k variantě druhé.

Tak či tak má Evropská centrální banka poměrně těžké rozhodování a spíše se jedná o volbu menšího zla. Každé další kvantitativní uvolňování totiž zvyšuje morální hazard, ale hrozící deflace je v tomto souboji významnějším faktorem pro rozhodování ECB.

 

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.