Portfolio dluhu USA: Kam s ním?

Chtělo by se říct: "Jak málo stačí k ovlivnění ovlivnitelných". Úředník FEDu Jeffrey Kacker podotkl, že není žádnou hanbou zvýšit sazby již v červnu, i když tomu nebude odpovídat výkonnost ekonomiky. Nelze to mít úředníkům za zlé, že lobbují za dolar. Dolar je pro ně alfou a omegou, ale zlehčování a jistá míra (ne)obezřetnosti již tady v minulosti byla...

Tento smutný příběh již znáte. V roce 2008, tedy v roce ekonomické krize byla řada světových centrálních bank postavena před otázku: "A co teď? A co dál?" FED, Bank of Japan, Bank of England a další se rozhodli pro kvantitativní uvolňování (QE programy), resp. tisknutí nových peněz, jakožto alternativní nástroj měnové stimulace, a to v době kdy se úrokové sazby začaly přibližovat k nule. Nově vytištěné peníze byly použity k nákupu vybraných státních dluhopisů s cílem zvýšit inflaci, zastavit pokles spotřebitelských cen a zároveň pomoci vývozcům zvýšit objem tržeb a tím podpořit další produkci a další investice.

Žádná ekonomická poučka však neříká, že když toto tisknutí peněz ukončíte, tak vaše měna výrazně vzroste a v případě amerického dolaru i o několik desítek procent. Čím je tedy tento nárůst podložen? Vždyť i samotná šéfka FEDU Janet Yellen není přesvědčená o dostatečné vypovídající hodnotě ekonomických dat, jinak by už úrokové sazby dávno zvedla. A tím začíná dilema Yellen a celého FEDu, jak se s dluhopisy z QE programu vypořádat.

A zde začíná nová kapitola příběhu. A mohla by začít Nerudovým fejetonem Kam s ním, kde autor řeší otázku, kam se starou slámou, když ji ve slamníku vyměníme za novou. Zájmem FEDu je postupně portfolio dluhu v objemu 4,2 bilionu snižovat, a první příležitost snížit tento dluh bude začátkem roku 2016. A zde nastává dilema: reinvestovat dluhopisy ve výši 216 miliónů dolarů nebo je nechat doběhnout? Snížení objemu dluhu by FEDu ulehčilo pozici, neboť nákupy dluhopisů napumpovaly do bankovního systému takové množství dolarů, které bankám najednou ztížilo možnost kontroly nad cenami jednotlivých finančních produktů. Aktuální síla dolaru vychází ze slabosti hlavních světových měn (rubl, yen, euro), skvělé interpretace ekonomických dat zaměstnanosti (součástí oficiálních statistik jsou i tzv. Part-time úvazky), křehký hospodářský růst (doprovozený Obamovými slovy, že USA je z nejhoršího venku) a největším podpůrcem dolaru je naivita účastníků trhu, že dolar vzešel z popela jako bájný fénix.

QE programy vždy sníží hodnotu znehodnocované měny vůči ostatním hlavním světovým měnám. Tento způsob řešení je založen na představě, že v budoucnu bude docházet k exponenciálnímu růstu HDP. Exponenciální růst může nastat a může přetrvávat delší dobu, ale poté vždy musí nastat "reset systému". Protože růst HDP je zpravidla doplněn faktickým, někdy i exponenciálním, růstem státního dluhu, ať už je to nízkou cenou důležitých surovin a komodit či vyčerpáním země z důvodu válek či katastrof. Ukázkovým příkladem je dluh USA, který pravděpodobně překročí hodnotu 19 biliónů dolarů a stále meziročně poroste v průměru o 9-10 %. I tato velmoc se může dostat do platební neschopnosti (viz Řecko), kdy žádná instituce ani stát vám už nepůjčí.

Predikce na tento týden

Zlatu se v pátek podařilo udržet krátkodobou podporu a vrátilo se k hranici 1200 dolarů. Vývoj ceny bude silně závislý na čínsko-amerických datech. Vzhledem k tomu, že odhady analytiků se výrazně odlišují, očekáváme spíše medvědí trend a tedy stagnaci ceny zlata na aktuální úrovní 1200 až 1205 dolarů/unci. Důležitým bodem pro růst ceny žlutého kovu bude jeho výraznější sentiment u investorů, jejichž pozornost je upřena na americký dolar.

Velký kritik FEDu, známý burzovní makléř, ekonom a prezident společnosti Euro Pacific Capital, Peter Schiff po ukončení QE programu v USA prohlásil: "Ekonomika, která žije z tisknutí peněz, s koncem tohoto programu časem umře".

Zdroj: Jaroslav Křůpala, Zlaťáky.cz