Zdánlivá asijská deprese vyústí v nový boom. Investice do infrastruktury budou proudit přes novou Hedvábnou stezku

Autor: Steen Jakobsen, Hlavní ekonom a CIO Saxo Bank
Každá cesta do Asie je pro mě inspirací, tentokrát je ale cítit ve vzduchu silný pocit změny a zásadního zpomalení. To souvisí i s novými čínskými kroky.

Macao a Hongkong byly v historii pro zahraniční investory branami k Číně, co je však ještě důležitější, představovaly cestu, kterou peníze z Číny odtékaly. Klasický obchod import-export v Macau a Hongkongu byl, díky předražování i podcenění zboží, hlavním zdrojem blahobytu pro čínské obchodníky na pevnině.  V současnosti, kdy probíhá daleko hlubší boj proti podvodům a korupci, než se kdy očekávalo, se tyto možnosti uzavírají. I díky zvýšení kontrol najednou jak Hongkong, tak i Macao trpí pocitem nechtěného dítěte. Podle mého názoru jsou tak Hongkong i Macao odsouvány na druhou kolej jak z politických, tak i z ekonomických důvodů.

Zároveň s tím se začaly uskutečňovat reformy týkající se finančních trhů. Loňský pilotní program propojení šanghajské a hongkongské burzy je toho příkladem. Tento program umožňuje cizincům přístup k akciím obchodovaným na pevninské burze a naopak lidem z pevniny přístup na hongkongské burzy. Jde sice o nenápadný nástroj, který využívají hlavně lidé z pevninské Číny, znamená ale první krůček. Letos se dočkáme dalšího našlápnutí. Uskuteční se propojení burz v Hongkongu a Šen-čenu. Nenechte se mýlit: Šen-čen představuje velkou burzu s kapitalizací ve výši téměř 3 biliony dolarů (pro srovnání hodnota Hang Seng banky je 3,5 bilionu dolarů). Index áčkových akcií na Šen-čenské burze meziročně vzrostl o 35 % a obchodují se zejména akcie malých a středních čínských podniků – právě ten segment, který podle mého názoru v příštím desetiletí dosáhne celosvětově nadprůměrných výsledků.

Pod programem propojení burz bychom měli vidět opravdu to, co ve skutečnosti znamená – oslabení finančního postavení Hongkongu a potvrzení záměru čínského prezidenta Si Ťin-pchinga rozšířit iniciativu „reformovat a otevřít se” vůdce Čínské lidové republiky Teng Siao-pchinga z roku 1979. Verze Si Ťin-pchinga se jmenuje „nová Hedvábná stezka“ a v březnu ji jako hlavní prioritu schválil čínský Národní lidový kongres. Nyní se tedy bude realizovat pomocí politického i finančního kapitálu. Pokud se jedná o finance, v rámci Asian Infrastructure Investment Bank (Asijská banka investic do infrastruktur – AIIB) byl založen nový fond Hedvábné stezky se 40 mld. dolarů, které mají podpořit investice do infrastruktury v zemích, které se účastní čínského plánu s názvem „Jeden pás, jedna cesta“. I když tento postup nepředstavuje čínskou verzi Marshallova plánu v plném slova smyslu, výsledek by měl napodobit obrovskou podporu, kterou USA poskytly poválečné Evropě. Tehdy (prostřednictvím úvěrů a investic do infrastruktury) Spojené státy vytvořily podmínky pro rychlé zotavení Evropy, přičemž samy z něj nejvíce těžily jak po finanční, tak po geopolitické stránce. Marshallův plán vedl ke zrození hegemonní moci Spojených států.

Vizí Si Ťin-pchinga je vytvořit v Eurasii Hedvábnou stezku – propojení západní Číny (která je málo rozvinutá a politicky nestabilní) s italskými Benátkami až po africký mys Horn. Za tímto účelem chce umožnit přístup k úvěrům a investicím a vybudovat úzké vazby mezi Čínou a Eurasií. Na rozdíl od Marshallova plánu se, alespoň oficiálně, může zúčastnit kdokoli bez jakýchkoli předběžných podmínek a omezení. Čína má v zahraničních rezervách něco přes 4 biliony USD. Vzhledem k ekonomickému prostředí charakterizovanému slabým světovým růstem, sociálním napětím a pohybem kapitálu v tuto chvíli téměř nevydělávají. Čína se pomalu dostává do potíží s umístěním své produkce v zahraničí. Nová Hedvábná stezka by Pekingu zajistila nejen odbytiště, ale i vliv na rozvíjející se ekonomiky v Asii i v Evropě. Čína by tak nabídla skutečnou alternativu k Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance ovládanými Spojenými státy a EU.

Jedná se o jasný důkaz dospělosti, a to nejen Číny ale i Asie. V posledních desetiletích byl jejich vliv vnímán hlavně jako motor růstu a investic, nyní je však jejich cílem získat i politický vliv. Čína se kromě toho snaží obsadit uprázdněné místo vzniklé finanční krizí a západním politickým establishmentem, který, jak se zdá, zatím jen získává čas a za jakoukoli cenu se vyhýbá reformám.

Čína a Asie si naopak nemohou dovolit přešlapování na místě.

Základem plánu je dosáhnout internacionalizace čínského juanu a zajistit si větší geopolitickou moc. Globální reakce dalších světových mocností je poměrně jednoznačná: USA vnímají eskalaci čínské snahy jako pokus o geopolitické zviditelnění a přímou reakci na větší angažovanost USA v Asii. V anglosaských médiích se o Hedvábné stezce moc nemluví, ale nový rozvojový plán AIIB a BRIC již podepsalo více než 60 zemí. Jak jinak, USA, Japonsko a Indie zůstávají stranou, alespoň prozatím.

Ten pocit, o kterém jsem hovořil na začátku, byl sice pocit zpomalení, ale zpomalení před novým skokem kupředu. Když měníte výrobní program továrny, musíte výrobu zastavit, a to i za cenu vysokých nákladů – proto tedy současné zpomalení. Čína a Asie tuto krizi využívají, aby mohly předefinovat svůj komplexní ekonomický plán. V devadesátých letech se naučily (asijská krize) nevěřit západním bankám, pokud jde o úvěry. Nyní, v druhém desetiletí jednadvacátého století, zjistily, že pokud chtějí nadále zvětšovat své exportní trhy, musí investovat do větší nabídky úvěrů a infrastruktury. Jako první se začaly snažit dostat peníze z říše „papírových“ peněz (viz investice do US dluhových instrumentů) a dostat je do skutečné ekonomiky.

Z toho vyplývají dva závěry:

Za prvé, Čínu čeká po současném zpomalení silný růst, který poslouží jako východisko pro antikorupční kroky a sjednocení politických zájmů předtím, než se prezident Si Ťin-pching chopí moci ve svém posledním volebním období (2017-21). Býčí, tedy růstový vývoj čínských akciových trhů může být realitou, a to i proto, že z celosvětového hlediska je vlastnictví asijských zatím málo rozšířeno.

Za druhé, svět má nyní dvě rovnocenné supervelmoci: USA a Čínu. Pro Čínu je to jednoznačně pozitivní situace, kdežto pro Spojené státy to není jednoznačné – na jedné straně přijdou o svou hegemonní moc, ale získají přístup k většímu celosvětovému růstu. Tato situace má vliv na větší kolísání trhů. Pokaždé, když v historii došlo k „předání“ moci, nebo se objevily dvě rovnocenné supervelmoci, znamenalo to nestabilitu – a nemyslím si, že to tentokrát bude jiné. Je to cena, kterou platíme za to, že se vyhýbáme příležitostem ke změně a reformám. Zůstaneme ve vleku dějin, místo abychom je určovali.

O autorovi:

Steen Jakobsen byl v březnu 2011 jmenován do funkce hlavního ekonoma Saxo Bank, kam se vrátil po dvouleté přestávce. Během této doby pracoval jako investiční ředitel ve společnosti Limus Capital Partners. Před svým odchodem na počátku roku 2009 působil v Saxo Bank téměř devět let jako investiční ředitel. Má více než 20 let praxe v oblasti proprietary trading (obchodování na vlastní účet) a alternativního investování. Po absolvování Kodaňské univerzity v roce 1989, kde vystudoval ekonomii, začínal kariéru v kodaňské pobočce Citibank, a poté se stal ředitelem a vedoucím prodeje v Hafnia Merchant Bank. V roce 1992 se stal viceprezidentem londýnské pobočky Chase Manhattan Proprietary Trading Group. V letech 1995?97 pracoval jako obchodník na vlastní účet pro Swiss Bank Corp., v Londýně. V roce 1997 se stal světovým ředitelem obchodování, měnových transakcí a opcí ve firmě Christiania (nyní Nordea) v New Yorku. V roce 1999 se stal výkonným ředitelem UBS Global Proprietary Trading Group.

Saxo Bank

Saxo Bank je globální investiční banka specializující se na online obchodování a investice na mezinárodních finančních trzích. Soukromým investorům a institucionálním klientům nabízí komunitní portál TradingFloor.com, první opravdovou sociální trading platformu. Plně licencovaná evropská banka spadající pod dohled dánské FSA svým klientům umožňuje obchodovat FX, CFDs, ETFs, Stocks, Futures, Options a další deriváty v rámci unikátní platformy SaxoTrader, která doposud obdržela mnohá ocenění a která umožňuje přístup na burzu z PC, tabletu nebo smartphonu z jednoho účtu ve více než 20 jazycích. Platforma je využívána více než stovkou předních finančních institucí na celém světě. Saxo Bank prostřednictvím Saxo PrivatBank nabízí také profesionální portfolio a správu fondů na úrovni tradičního bankovního servisu. Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a jejích 26 poboček zasahuje Evropu, Asii, Střední Východ, Latinskou Ameriku, Afriku a Austrálii.