Řecko dál hraje svou velmi nebezpečnou hru

Věřitelé v čele s Evropskou centrální bankou, Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem po Řecku již dlouhou dobu požadují seznam reforem, které by pomohly silně zadlužené zemi stabilizovat svou situaci. Věřitelé chtějí, aby Řecko navázalo na původní plán reforem připravovaný předešlou vládou. Jedná se zejména o reformu penzijního systému, pracovního trhu, privatizaci státních podniků a reformu daňového systému. Problém je však v tom, že slib, který dala Syriza svým voličům, je v přímém rozporu s těmito opatřeními. Nicméně pokud vláda nechce nechat svou zemi zbankrotovat, bude se muset chtě nechtě nějak přizpůsobit. Věřitelům totiž pomalu dochází trpělivost a již nehodlají pouze „…lít peníze do láhve bez dna“, jak prohlásil německý ministr financí W. Schäuble.

Většina řeckého obyvatelstva chce nadále platit eurem a zůstat v EU, ale ústupky se jim dělat nechtějí a za svoji současnou situaci obviňují všechny kolem. Jelikož zatím nedošlo k uvolnění zbývajících 7,2 mld. EUR ze záchranného balíku, Řecko bylo nyní nuceno sáhnout k poměrně dramatickému opatření. Premiér Alexis Tsipras nařídil regionálním samosprávám převést volné finanční prostředky na účty u centrální banky. Tímto způsobem se získá zhruba 2 mld. EUR, bez kterých by hrozila okamžitá nemožnost vyplácet mzdy státním zaměstnancům a důchody. To jen dokresluje, v jak kritické situaci se Řecko nyní nachází. Nervozitu dokládají i výnosy na trhu obchodovaných vládních dluhopisů, které raketově vzrostly na současných 19 % v případě pětiletých a 27 % u dluhopisů s tříletou splatností. Ještě na začátku letošního roku to přitom bylo 11 %, resp. 14 %. Na další schůzce naplánované na 24. dubna navíc pravděpodobně nedojde k uvolnění zbývajících finančních prostředků ze záchranného balíku, jelikož Řecko zatím nebylo schopno předložit nějaký smysluplný seznam reformních opatření.

Nebýt existence programu ELA (Emergency Liquidity Assistance) navýšeného Evropskou centrální bankou již na více než 70 mld. EUR týdně a sloužícího k ulehčení situace řeckých bank, zažil by tamní finanční systém pravděpodobně kolaps. Důvodem, proč přední evropské instituce Řecku neustále pomáhají, i přes jeho očividné neplnění podmínek, je právě společná měna euro. Bankrotem Řecka a jeho vystoupením z eurozóny by totiž neutrpěla jen tato země, ale i celá ekonomika eurozóny (sic by následky již nebyly tak katastrofální jako před třemi lety). Například předseda Evropské komise J. C. Juncker, tedy jedné z věřitelských institucí prohlásil, že na sto procent vylučuje řecký odchod z eurozóny. Takováto prohlášení však mohou podpořit řeckou vládu v odsouvání termínů plnění dohodnutých podmínek. Sami jistě cítí, že nikdo vlastně nechce jejich odchod z EMU, protože by ani jedné straně neprospěl. V polovině května je na řadě další splátka, a to MMF ve výši 770 mil. EUR. Otázkou tedy je, co se do této doby ještě stane, respektive nestane.

Autor komentáře je analytikem společnosti Cyrrus