Trh dluhopisů mění charakter

Nicméně situace na trhu se státními dluhopisy se již 4. týdnem vyvíjí jiným směrem. Ceny aktiv letí dolů a výnosy naopak nahoru (viz graf níže). Například ještě před 4 týdny si německá vláda půjčovala od investorů na 10 let za 0,07 procenta, nyní ji to stojí téměř 0,7 procenta, což je 10krát více.

Kam zmizela poptávka po státních dluhopisech? Proč ceny klesají a výnosy rostou?

Částečně lze uvažovat o změně tržních očekávání ve vývoji světové inflace. Někteří si myslí, že se již odrazila ode dna a pomalu začne růst i díky oživení ceny ropy, která za poslední 2 měsíce posílila o 45 procent. Například v USA vzrostla 5letá inflační očekávání od ledna o 0,065 procenta. Jiní kalkulují s tím, že centrální banky svojí aktivitou úplně smazaly složku vyjadřující prémii za riziko ve výnosech. Další vysvětlení lze spatřit v očekáváních, že Řecku bude nakonec odpuštěna část dluhu, což zatíží veřejné rozpočty zemí eurozóny. Nicméně zajímavým jevem je, že výprodej na dluhopisovém trhu naznačuje, že investoři se zbavují aktiv z kategorie tzv. „bezpečných přístavů“, což by mělo automaticky signalizovat rostoucí apetit po riziku, jež reprezentuje akciový trh. Avšak akciový trh známky nákupní horečky bohužel nevykazuje.

Investoři platí Polsku za to, že mu mohou půjčit peníze

Zajímavý jev lze sledovat i na finančním trhu u našich sousedů v Polsku. Ti emitovali státní dluh v objemu 558,7 milionu eur avšak denominovaný ve švýcarských francích. Po této emisi se zaprášilo i navzdory globálnímu dluhopisovému výprodeji a Poláci si díky tomu vypůjčili finanční zdroje na 3 roky za negativní úrokovou sazbu mínus 0,213 procenta. To je jenom o 0,5 procenta více, než za kolik si nyní půjčuje na stejné období samotné Švýcarsko. Pro srovnání 3letý polský bond denominovaný v polských zlotých nyní nabízí až 2 procentní úrok.

Poláci frankovou emisí výborně vyplnili díru na trhu. Jednak chybějí švýcarská aktiva, po nichž je po zavedení negativní depozitní úrokové sazby (mínus 0,75 procenta) obrovská poptávka a jednak fondy investující do tzv. „emerging markets“ neboli rozvíjejících se trhů hledají náhradu za Rusko. Poptávka po ruských aktivech klesla v důsledku anexe Krymu a zvýšeného rizika vojenského konfliktu poté, co Moskva začala operovat na východě Ukrajiny. Ruská aktiva nahrazují částečně právě ta polská, která nabízí stabilitu a vyšší výnos ve srovnání s vyspělými zeměmi. Polsko si tak chytře nejen půjčuje od investorů zdarma, ale navíc mu investoři platí 0,2 procenta.

Graf: Vývoj výnosů ze státních dluhopisů

Poznámka: Německo žlutá, Švýcarsko fialová, Polsko zelená, Španělsko modrá, Portugalsko červená

Zdroj dat: Reuters

---

Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995. Řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.