Vývoj poptávky a nabídky zlata v prvním čtvrtletí 2015

Poptávka

Podle dat Světové rady pro zlato (WGC) klesla celosvětová poptávka po zlatě v prvním čtvrtletí letošního roku o 11 tun v porovnání se stejným obdobím v loňském roce. Pokles tedy činí 1% na celkových 1 079,3 tuny. V sektoru šperkařství růst poptávky v Indii, Spojených státech a Asii dorovnával propad v Číně, Turecku, Rusku a střední Evropě. Výsledkem bylo meziroční celosvětové snížení poptávky v sektoru šperkařství o 3% na celkových 600,8 tuny.

Z lepšícího se postoje k investování do zlata západních investorů profitují zejména burzovně obchodované fondy. Ty zaznamenaly první kladný příliv kapitálu od konce roku 2012. Investice do zlatých mincí a prutů zaznamenaly v globálu meziroční pokles o 10%. Celková investiční poptávka po zlatě dosáhla 278,8 tuny. 

Graf č. 1: Globální poptávka po zlatých mincích, prutech, ETF fondech v tunách (Zdroj: Metal Focus, Thomson Reuters, World Gold Council)

Poptávka čínského šperkařského průmyslu klesla meziročně o 10%. Za oslabením stojí pokles čínského hospodářství, který měl dopad na spotřebitelský zájem o šperky. Nicméně první čtvrtletí loňského roku bylo z tohoto pohledu rekordní a tehdy poptávka dosáhla celkových 236 tun.

Situace v Turecku je podobná. Turecká lira se dostala pod tlak díky zhoršujícím se ekonomickým podmínkám, což způsobilo odliv investorů z turecké měny, a díky tomu cena zlata na místním trhu vystoupala blízko rekordním úrovním. Během prvního čtvrtletí cena vystoupala téměř na 100 tureckých lir za gram zlata. Poptávka ve šperkařství klesla na nejnižší úroveň od konce roku 2012 na celkových 10,4 tuny. Na druhou stranu množství recyklovaného zlata vzrostlo meziročně o 21% na 85 tun. Množství investičního zlata zde pokleslo o 7 tun.

Graf č. 2: Množství recyklovaného zlata v tunách a cena zlata v Turecku v turecké liře za gram (Zdroj: Metals Focus; ICE Benchmark Association; Datastream; World Gold Council)

Indie, díky předcházejícím slabším období, zaznamenala ve šperkařství nárůst zájmu o 22%. První čtvrtletí loňského roku totiž bylo ve znamení celní přirážky na dovoz zlata a blížících se voleb, které znamenaly nejistotu v dalším vývoji hospodářství. Za první kvartál letošního roku se tak poptávka dostala na celkových 154,7 tuny. Na druhou stranu investiční poptávka z řad indických investorů klesla na šestileté minimum. Pozitivní výnosy generované domácím akciovým trhem se ukázaly jako atraktivní alternativa ke zlatu.

Spojené státy již třetí rok po sobě vykazují ve šperkařství opatrné oživení a meziročně zde poptávka vzrostla o 1 tunu. Nicméně poptávka po mincích a prutech klesla na sedmileté minimum, když činila 9,9 tuny. Velká Británie je odrazem amerického trhu a situace je zde tedy podobná. Poptávka ve šperkařství v Británii přidala 4% a zájem o investiční zlato se z celoevropského pohledu zvedl o 16%.

Banky

Centrální banky a státní instituce jsou zárukou stability, co se týče poptávky po žlutém kovu. Meziročně jejich zájem zůstává nezměněn a celkem dosáhnul 119,4 tuny. Základním tahounem jejich zájmu o zlato je diverzifikace. Mnoho centrálních bank je totiž stále vystaveno malému počtu rezervních měn a ke zlatu se proto obrací jako k zajišťovacímu prvku proti těkavým měnovým pohybům. Například ruská chuť po žlutém kovu zůstává zdravá. Celkové čtvrtletní nákupy ruské centrální banky mírně přesáhly 30 tun a její celkové zlaté rezervy tak dosahují 1 240 tun.

Graf č. 3: Množství prodávaného a nakupovaného zlata centrálními bankami v tunách (Zdroj: Metals Focus; GFMS, Thomson Reuters; World Gold Council)

Nabídka

Celosvětová nabídka zlata se meziročně změnila jen mírně. Důlní produkce vzrostla o 2% na celkových 729,2 tuny. Severoamerické doly generovaly nárůst přibližně 9%, což představuje obrat po dvou letech poklesu. Recyklace kovu klesla v porovnání s prvním kvartálem 2014 o 3% na 355,1 tuny. Množství recyklovaného zlata v Evropě a USA nadále klesá a to díky zlepšujícím se ekonomickým podmínkám.

Graf č. 4: Celosvětová nabídka zlata (Zdroj: Metals Focus; GFMS, Thomson Reuters; World Gold Council)

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.