Rusko nakoupilo dalších 25 tun zlata

Příkladem může být také Rusko, které podle poslední zprávy navýšilo v červnu své zlaté rezervy o dalších 800.000 troyských uncí (OZ) nebo jinak řečeno o dalších 25 tun. Rusko se tedy dostalo se svou zásobou zlatých rezerv na šesté místo na světě. Celková hodnota devizových rezerv ve zlatě činí 13 %. Vývoj naznačuje, že i nadále bude zvyšovat svou zásobu ve fyzickém zlatě. Pokud se ruští oligarchové rozhodnou ve větší míře diverzifikovat své portfolio a investovat do zlata, mohla by cena zlata růst. Rusko totiž pohlíží na zlato jako na 100% záruku z hlediska právních a politických rizik.

Trh zlata zažívá pokračující útoky a manipulaci. Poslední velké zvýšení ruských rezerv ve zlatě se odehrálo velmi nepovšimnutě a sotva bylo nějak komentováno. Rusko přidalo v červnu ke svým rezervám dalších 800.000 (OZ) a předpokládá se, že tento nákup bude pokračovat i v nadcházejících měsících. Dnešní celková zásoba, kterou Rusko vlastní, činí cca 41.000.000 OZ, což je kolem 1.275 metrických tun zlata s hodnotou 48 miliard dolarů. Celkové ruské devizové rezervy činí 362 miliard dolarů a tedy alokace zlata představuje nyní 13 % z těchto rezerv. Na rozdíl od USA, které vlastní více než 8.400 metrických tun zlata a žádné devizové rezervy. Podíl zlata v devizových rezervách je mnohem nižší než v mnoha jiných zemích jako jsou USA, Itálie a Francie. To vše řadí Rusko v celosvětovém měřítku až na šesté místo za USA, Německo, Itálii, Francii a dokonce i Čínu, která minulý týden v pátek uveřejnila své navýšení zásob ve zlatě.

Podle Světové Rady pro zlato, Rusko v roce 2014 nakoupilo více než 173 metrických tun zlata. Diverzifikace zesílila po dubnu v průměru téměř o 20 tun za měsíc. Velká část byla nakoupena z vlastní výroby. V roce 2014 patřilo Rusko mezi tři největší těžařské země světa se svými 266,2 tunami, hned za Austrálií, na kterou ztrácelo jen šest tun a první Čínou. To znamená, že ruská centrální banka obecně spotřebovává veškerou ruskou výrobu zlata a muselo se také začít importovat. Rusko je země s velkým množstvím milionářů, miliardářů, vlivných a velmi bohatých oligarchů. Může se také stát, že se některý z těchto oligarchů rozhodne pro velkou investici. Poté může dojít k narušení křehké rovnováhy mezi nabídkou na trhu fyzického zlata, která bude mít za následek vyšší cenu.

Data naznačují, že i v průběhu loňské krize Rusko zůstalo při svých zlatých rezervách. V prosinci dosáhl rubl hodnoty 68,5 rublů za dolar, o šest týdnů dříve to bylo 43 rublů. V té době zasáhla centrální banka a prodala přes 2 miliardy dolarů ze svých měnových rezerv, aby rubl podpořila. Navzdory velikosti krize nebo možná také proto, ruská centrální banka neprodala žádné své zlato. Od počátku roku 2007 došlo k prodeji jen ve dvou příležitostech a to v roce 2012 a oba prodeje představovaly relativně malou část. Ekonomika se začala pod tlakem stabilizovat a v lednu a únoru nedošlo ze strany centrální banky k navýšení rezerv. Vzápětí vše kompenzovala v březnu druhým největším nákupem za téměř pět let. Je zřejmé, že Rusko klade velký strategický význam na své zlaté rezervy. Oba nejvyšší představitelé Ruska, prezident Putin a premiér Medveděv byli foceni při mnoha příležitostech, kdy drželi zlaté cihly a minci jako projev ekonomické stability a síly.

Úspěšné správcovství ruské ekonomiky za krize, navzdory sankcím vedlo dokonce mnohé investory oslovené v průzkumu agentury Bloomberg brát Rusko jako dobrý cíl pro své investice. Zatímco jeho zlaté rezervy nemusí být na stejné úrovní jako mají západní národy, je třeba brát v úvahu to, že ani ruský dluh není příliš velký. Jeho veřejný dluh k poměru HDP je nižší než 18 %, zatímco v USA je 101 % a ve Velké Británii 82 %, tedy mnoho evropských zemí má mnohem vyšší úroveň zadlužení. V případě nové globální dluhové krize a mezinárodní měnové krize, je Rusko méně "křehké" než mnoho dluhy obtěžkaných západních ekonomik. Investoři by měli moudře následovat příklad Ruska snížením dluhů a ukládání hodnot do fyzického zlata.

Autor komentáře: Jan Žák, Zlaťáky.cz