Čína sahá po dalších nástrojích pro záchranu své ekonomiky

Jde o nejsilnější intervenci a největší denní propad čínské měny od roku 1994. Čínská centrální banka své rozhodnutí komentovala vznešenými slovy, když vysvětlila svůj krok jako jednorázovou akci směřující k liberalizaci devizového trhu. Podle banky jde o takzvanou reformu založenou na novém způsobu řízení směnného kurzu. Banka bude držet kurz čínského jüanu vůči americkému dolaru v 2 procentním fluktuačním pásmu, jehož ústřední kurz bude každý den stanoven na základě předchozí tržní uzavírací ceny. Pro srovnání s předchozími měsíci, kdy byl jüan uzamčen ve velmi úzkém obchodním pásmu s denním rozpětím 0,3 procenta, jde o poměrně zvýšenou volatilitu.

Rozhodnutí centrální banky je tak dalším z mnoha kroků na podporu skomírající čínské ekonomiky. Čínská centrální banka letos již 3krát snížila základní úrokovou sazbu, a to z 5,60 na 4,85 procenta a několikrát snížila hodnotu povinných minimálních rezerv s cílem uvolnit měnové podmínky a podpořit domácí ekonomický růst. Devalvace měny je přirozeně dalším měnově-politickým nástrojem, po němž v reakci na slábnoucí hospodářský růst banka sáhla. Hospodářský růst, ačkoliv v druhém kvartálu naplnil oficiální vládní cíl ve výši 7 procent, zpomalil na nejnižší tempo za posledních šest let. Kromě slabé domácí poptávky, chladnoucího realitního trhu a propadajícího se akciového trhu, tíží zemi i slabý export, který se v červenci meziročně propadl o 8,3 procenta. Právě slabší měna by mohla klesající vývoz podpořit. Ačkoliv to samotná banka odmítá, je možné, že nejde o poslední zásah do vývoje měnového kurzu a další pokus pomoci druhé největší ekonomice zastavit zpomalující se ekonomický růst. Čínský jüan od roku 2005 posílil vůči americkému dolaru o více než 23 procent, což automaticky nabízí otázku, jak daleko může čínská centrální banka ještě jít. Navíc měny jako singapurský dolar, jihokorejský won a tchajwanský dolar klesají a dnešní pohyb může vyvolat titulky o předzvěsti devalvační války.

Na rozhodnutí čínské centrální banky reagovaly akciové trhy silným výprodejem. Vzrostla nejistota ohledně zdraví druhé největší ekonomiky světa. Německý index DAX odepsal přes 2 procenta. Oslabovaly hlavně automobilky a výrobci luxusního zboží, pro něž je Čína důležitým exportním cílem. Rovněž americký akciový trh otevřel přes 0,5 procenta v mínusu. Ropa, měď, zlato a obilí klesly po silném pondělním nárůstu.

V případě, že by PBOC pokračovala v devalvaci svojí měny, mělo by to rozsáhlejší globální konsekvence a negativní vliv na inflaci ve vyspělých zemích, kde centrální banky drží rozvolněnou měnovou politiku právě kvůli nízké cenové hladině. Čína by tak mohla zhatit Fedu plány zvednout v září prvně po krizi základní úrokovou sazbu.

Graf: Proč Čína devalvovala svoji měnu? Srovnání konkurenceschopnosti vůči USD s ostatními zeměmi.

Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.