Konsolidace mezi burzovně obchodovanými společnostmi tak nabrala nejrychlejší tempo, jaké jsme kdy mohli vidět. Překonán byl dokonce i dosavadní rekord držený od roku 2000, kdy se firmy hnaly za akvizicemi v předvečer splasknutí nechvalně známé dotcom bubliny. Co nyní žene firmy ke konsolidaci?
Důvodu je hned několik. Za ten hlavní ale považuji kombinaci blížícího se konce levného úvěrování a ochlazení tempa organického růstu firem. Ty jsou tak nuceny poohlížet se po jiných zdrojích své expanze, přičemž pohlcení konkurenta se samozřejmě vyloženě nabízí. Konsolidaci ulehčil také růst cen akcií, které jsou využívány jako jeden ze zdrojů plateb při akvizicích. Velkým rozdílem oproti nákupní horečce z přelomu tisíciletí, která předcházela propadům na akciových trzích, je to, že nynější konsolidace probíhá napříč prakticky všemi sektory a není koncentrována pouze v jednom segmentu.
Co do počtu a objemu jsou na akvizice nejbohatší již tradičně Spojené státy. Letos zde proběhly fúze a akvizice v souhrnném objemu přesahujícím 2 biliony USD, což znamená téměř čtvrtinový meziroční nárůst. Největší nárůst aktivity byl k vidění v technologickém sektoru, přičemž k opravdovým megatransakcím docházelo hlavně v sektoru spotřebním. Vzpomeňme například fúzi mezi Kraft Foods a Heinz za 55 mld. USD či rozjednanou akvizici pojišťovny Cigna konkurenční Anthem za 48 mld. USD.
Vzhledem k tomu, že při převzetí bývají placeny tučné prémie oproti tržním cenám akcií dané firmy, otevírá se zde zajímavý prostor i pro drobného investora. Alfou a omegou je při této investiční strategii samozřejmě správné načasování nákupu akcií firmy, která se následně stane terčem akvizice. V současnosti je na tyto spekulace velmi zajímavý německý nemovitostní sektor, kde by jednička na trhu, firma Vonovia mohla převzít konkurenční Deutsche Wohnen. Ta má zase zálusk na dalšího hráče v oboru, a sice LEG Immobilien. V USA je z tohoto pohledu zajímavý zejména sektor pojišťovnictví.
Zdroj: Šimara Jiří, analytik společnosti Cyrrus