12.00 SEČ – Prezident ECB Draghi vystoupí na 40. výroční konferenci v Bologni:
ECB stále praktikuje silnou monetární expanzi. Komentáře ale již nevypadají jednoznačně ve směru posílení monetární expanze. Komentáře Draghiho zřejmě naváží na jeho poslední smíšené vystoupení – varování před nízkou inflací s reflexí ekonomického posílení.
ECB po říjnovém zasedání monetární politiky naznačila možnost navýšení monetární expanze od prosince včetně možnosti snížení již záporné depozitní úrokové sazby, pokud se zhorší předpoklady předpovědí kvůli ekonomické oslabení rozvíjejících se ekonomik a volatilitě finančních trhů. ECB na posledním prosincovém zasedání monetární politiky sice 1) dle očekávání snížila overnight-depozitní úrokovou sazbu z -0,2 % na – 0,3 %, 2) prodloužila monetární expanzi minimálně do března 2017, 3) rozhodla neomezeně dlouho reinvestovat splátky jistiny dluhopisů nakoupených v programu kvantitativního uvolňování (KU) v době jejich splatnosti do instrumentů a 4) rozšířila vykupovaná aktiva v rámci KU o eurové, tržně obchodované vládní dluhopisy regionálních a lokálních vlád eurozóny. Přesto očekávání trhů na navýšení monetární expanze naplněno nebylo, neboť ECB nezměnila objem výkupů dluhopisů, tj. 60 mld. EUR měsíčně. ECB rovněž uvedla, že ekonomické oživení je plošnější. Banka taky mírně zvýšila projekce vzestupu růstu HDP v příštích letech z 1,5 % (zářijová předpověď 1,4 %) letos na 1,7 % (1,7 %) příští rok a 1,9 % (1,8 %) v roce 2017 a taky drobně snížila předpovědi růstu inflace v příštích letech z 0,1 % (0,1 %) letos na 1,0 % příští rok a 1,6 % (1,7 %) v roce 2017.
V následném vystoupení pak Draghi potvrdil optimismus z vývoje ekonomiky (uvedl posílení ekonomického růstu, uzavírání, resp. uzavření produkční mezery; nahrazování domácí poptávkou zahraniční poptávky jako motor ekonomického růstu a trvající odolnost ekonomiky vůči volatilitě světové ekonomiky). Na druhou stranu potvrdil slabost inflace (středně a dlouhodobá inflační očekávání jsou pod cílem ECB, rizika nižší inflace vůči inflačnímu výhledu vzrostla kvůli poklesu ropných cen a velké produkční mezeře). Nicméně Draghi značně překvapil komentářem, že nebezpečí deflace v eurozóně je rozhodně pryč.
ECB dlouhodobě neplní svůj hlavní inflační cíl 2,0 %. Nemá situaci s deflací, resp. příliš nízkou inflací pod kontrolou. Proto ECB představila program kvantitativního uvolňování 60 mld. EUR/měsíčně od března. Dalším navyšováním i historicky velmi silné monetární expanze, tedy posilování peněžní nabídky a mířeným tlakem na pokles tržních úrokových sazeb a zlevňováním peněz řeší situaci ex-post, aby dosáhla svůj hlavní inflační cíl. Růst monetární expanze tomu napomáhá také podporou ekonomiky a oslabováním eura. Proto jde o sekundární cíle ECB. Aby slabé euro výrazněji pozvedlo inflaci, je potřeba jeho ještě mnohem citelnější oslabení. ECB nutně potřebuje jakoukoliv pomoc a nástroj v boji s nízkou inflací.
ECB také naznačila snahu přiblížení inflace resp. inflačních očekávání cíli co nejrychleji. Domnívá se totiž, že příliš dlouhé období nízké inflace se usazuje v inflačních očekáváních a že pevná fixace inflačních očekávání je rozhodující za jakékoliv situace. Podle ekonomického vývoje tak ECB hodlá nastavovat velikost, dobu a kompozice nákupů cenných papírů/dluhopisů.
Trend komentářů a expanzivní monetární politiky ECB je stále celkově nepříznivý pro euro, ale podpůrný pro akcie a dluhopisy, na druhou stranu korekce směru vyjádření v posledních týdnech přináší i změnu na trzích (silné posílení eura k dolaru respektive oslabení akcií).
Josef Kvarda
Analytik HighSky Brokers, a.s.
www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy