Proč je pokles ceny ropy najednou pro globální ekonomiku negativní?

Naimi těmito slovy jasně řekl, že Saúdská Arábie, největší světový producent černého zlata se nechystá snižovat objem těžby. Ten si v dohodě s Ruskem, Venezuelou, Katarem a Íránem zafixovala na úrovních z letošního ledna, které se blíží k dosavadním maximům. K této dohodě se však nechce přidat Írán, který by se vrátil tímto krokem zpět na úrovně z před uvolnění západních sankcí. I když světoví producenti učinili první kroky směrem ke zmražení úrovní produkce na vysokých lednových hodnotách, rovnováha na trhu s ropou je v nedohlednu, protože denní objem těžby je stále vysoký a bohužel zatím nic nenaznačuje jeho snížení.

Proč je pokles ceny ropy najednou špatný pro globální ekonomiku?

Ještě před finanční krizí byl růst cen průmyslových komodit špatnou zprávou pro globální ekonomiku a akciové trhy. Dnes je tomu přesně naopak. Cena ropy pozitivně koreluje s akciovými trhy a považuje se za barometr výkonnosti globální ekonomiky. Když klesá, padají ceny akcií a roste strach investorů o globální ekonomiku. Co se změnilo?

Těžařské společnosti mají problém splácet dluhy v prostředí nízkých cen komodit

Zásadní změna přišla po finanční krizi, která ve výsledku přinesla velké množství levných peněz (programy kvantitativního uvolňování, nízké úrokové sazby), které našly umístnění i v těžařském a energetickém průmyslu. 5000 největších veřejně obchodovaných společností z těchto odvětví naakumulovalo dluh ve výši 3,6 bilionu dolarů (USD), což je dvojnásobná výše ve srovnání s rokem 2008. Většina těchto peněz byla investována do nových vrtů, inovací a technologií. Tímto se rozšířila těžba z břidlic a produkce v USA se téměř zdvojnásobila ve srovnání s rokem 2008. S klesajícími cenami komodit se začínají objevovat finanční problémy se splácením závazků. Komoditní index CRB od společnosti Thomson Reuters od poloviny roku 2014 klesl o 50 procent (viz. graf níže), což se negativně projevuje na příjmové straně bilancí těžařských a energetických společností.

Ještě před finanční krizí stačil ke splacení kumulovaného dluhu 5000 největších těžařských a energetických firem jednoletý kumulovaný provozní zisk. Dnes v prostředí nižších cen komodit je potřeba k zaplacení vyšších dluhů získaných za levné peníze až 8letý provozní zisk (podíl čistého dluhu na zisku před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) = 8,3).

Zopakuje se finanční krize?

Na aktuální situaci už reagují ratingové agentury, které snížily pravděpodobnost schopnosti řádně splatit až 47 procent stávajícího dluhu. Přirozeně mezi věřiteli jsou i banky, které čelí situaci, v níž firmy nebudou schopny splatit své závazky, čímž utrpí finanční domy ztráty. Společnost Bloomberg odhaduje, že 1,5 bilionu dolarů ze stávajícího dluhu 3,6 biliónu USD je v bilancích bank, což odpovídá 1,5 procenta celkových aktiv veřejně obchodovaných bank na světě.

Toto číslo se na první pohled nezdá nijak signifikantní pro stabilitu bankovního sektoru.

Nicméně v roce 2007, kdy v USA vypukla hypoteční krize, tvořily špatné hypotéky jenom 1 procento celkových aktiv veřejně obchodovaných bank na světě. Potenciální hrozba pro globální ekonomika a strach investorů je proto opodstatněný.

Naštěstí se dluhy těžařského a energetického sektoru hezky nezabalily a neprodaly dále jako v době před hypoteční krizí. Z výše uvedených důvodu je ropa považována za barometr globálního ekonomického růstu a na její cenu citlivě reagují akciové indexy přes akcie bank a samotných zadlužených společností. Pokles ceny ropy je proto považován za negativní signál pro akciové indexy.

Srovnání vývoje indexu MSCI world index - index reprezentující světový akciový trh - (oranžově) a komoditního indexu od společnosti Thomson Reuters (fialově) 

---

Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.
BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995. Řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.