Do roku 2008 byla řada (většinou západních) centrálních bank na trhu čistými prodejci zlata. Tato jejich oficiální politika byla navržena tak, aby docházelo k ovlivňování ceny zlata směrem k vyšším hodnotám. Podle údajů Světové rady prodaly centrální banky mezi lety 2003 a 2008 celkem 2.846 metrických tun (mt), resp. 91,5 mil. uncí (Moz) zlata.
V prodejích žlutého kovu dosáhly centrální banky vrcholu v roce 2005 s 663 prodanými metrickými tunami, což představovalo 21 % z celkové roční poptávky. Vyvstává otázka, jaká by byla tržní cena zlata v případě, že by centrální banky během sedmi let (2003–2009) neprodaly oněch 91,5 Moz. Zlom nastal v roce 2010.
V posledních letech centrální banky USA, Japonska a zemí EU pokračovaly ve svém masivním kvantitativním uvolňování (QE). Tiskly peníze jak na běžícím pásu, aby podpořily své ekonomiky. Mezitím se východní a další centrální banky orientovaly na čisté nákupy zlata; ty započaly v roce 2010 na pouhých 79 mt, ale následující rok vzrostly již na 481 mt. Největší nákup byl zaznamenán v roce 2013, a to 625 mt; odhad roku 2015 činí 588 mt. Opět platí, že většina nákupů, zejména v loňském roce, byla realizována centrálními bankami z východních států – zejména Ruskem a Čínou. Od roku 2010 jsme tedy svědky toho, že se centrální banky staly čistými kupci tohoto drahého kovu.
Západní banky mají z investic do fyzického zlata stále obavy. Naopak východní, ať už zmíněné Rusko nebo Čína, své objemy navyšují. Z následujícího grafu je čitelná významná změna trendu v čistém fyzickém investování do zlata v posledních letech.
Celková světová poptávka po zlatě v roce 2003
|
šperky technologie slitky a mince prodáno centrálními bankami celková poptávka
|
2.484 mt 386 mt 304 mt -620 mt 2.554 mt (-12 %) |
I přesto, že celková světová poptávka po zlatě činila 3.174 mt, centrální banky prodaly 620 mt, což představovalo negativní dopad a snížení celkové poptávky na 2.554 mt. Čistá investice do zlata byla v roce 2003 negativní, a to o 12 % (slitky a mince + prodej centrálních bank = -316 mt).
Z grafu výše můžeme také vyčíst, že čistá hodnota investice do fyzického zlata byla v roce 2006 ve skutečnosti negativní nebo jen velmi nízká (2 %). Výrazný obrat nastal v roce 2010, kdy centrální banky započaly zvyšování fyzického nákupu zlata a zároveň vzrostla poptávka po zlatých slitcích a mincích.
Celková světová poptávka po zlatě v roce 2013
|
šperky technologie slitky a mince centrální banky globální změny ETF celková poptávka
|
2.673 mt 354 mt 1.706 mt +625 mt -915 mt 4.443 mt (+52 %)
|
Zatímco v roce 2003 činily čisté investice do zlata -316 mt, v roce 2013 to již bylo +2.331 mt. Znamená to tedy, že čisté investice do fyzického zlata v roce 2013 představovaly rekordních 52 % z celkové poptávky.
Centrální banky mění svůj postoj ke zlatu a ve velkém množství jej nakupují do svých rezerv a rozdělují své porfolio. Na západě už nedochází k likvidaci stávajících zlatých rezerv centrálních bank. Všechny prodeje, které banky uskutečnily, byly použity k doplnění celkového trhu včetně šperků, investičních mincí a slitků, či poptávky v technických oblastech.
Zdroj: Zlaťáky.cz
Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
