Spoření do zlata se nevyplatí. Prověřeno 100 lety historie

Z grafu ceny zlata je patrné, že jeho hodnota se nechová stabilně. Otestoval jsem na 100 letech historických dat, že zlato při mnohaletém spoření nezachová ani nominální hodnotu investované částky až v polovině případů!

Pravidelné spoření do zlata po dobu 20 let

Podívejme se na situaci, která je funkční s akciemi – pravidelné spoření po dobu 20 let. Jak by dopadlo pravidelné spoření do zlata ve výši 1000 korun měsíčně, resp. 12000 ročně?

Do roku 1968 byla cena zlata regulována centrálními bankami a více méně konstantní. Výpočet by se dal považovat za relevantní až po tomto roce (pravá třetina grafu).

Přesně v 50% dvacetiletých období po roce 1968 hodnota naspořeného zlata nepřekonala inflaci. Zarážející je především to, že v 18% případů hodnota naspořeného zlata nepřekonala ani nominální hodnotu peněz!

Při započítání dvacetiletých cyklů před rokem 1968 hodnota zlata nepřekonala inflaci ve 47% případů a nominální hodnotu peněz ve 25% případů.

Jednorázový nákup zlata a jeho hodnota po 20 letech

Jak by dopadl investor, který provede jednorázový nákup zlata a drží jej 20 let? Teoretický test odpovídá dnešním 240 tisícům korun, což je 20 let spoření po tisíci korunách měsíčně.

Hodnota zlata drženého 20 let také zklamala. Zlato nepřekonalo inflaci v 50% dvacetiletých období po roce 1968. Ve 36% případů hodnota zlata nepřekonala ani nominální hodnotu peněz.

Při zahrnutí období od roku 1916 hodnota zlata nepřekonala inflaci ve 42% případů a nominální hodnotu peněz ve 37% případů.

40 let spoření do zlata

Dejme tomu, že investor získal lásku ke zlatu již v mládí a začal spořit ve věku 20 let. V 60 letech má za sebou 40 let spoření. Jak by dopadl v uplynulých 100 letech tento celoživotní milovník žlutého kovu?

Čtyřicet let pravidelného spoření do zlata je na tom o něco lépe. Ve všech případech zlato překonalo nominální hodnotu peněz. I při tak dlouhém spoření ale nepřekonalo inflaci - ve 38% případů.

Období po roce 1968 poskytuje prostor pouze na devět čtyřicetiletých cyklů, proto zde bereme v potaz celých 100 let.

40 let držení zlata

Poslední zkoumanou variantou je držení zlata 40 let. Teoretická investovaná částka odpovídá dnešním 480 tisíci korunám, tj. 40 let spoření po tisíci korunách měsíčně.

Konečně graf, který vypadá přívětivě. V počátcích sledovaných let sice zlato nepřekonalo inflaci, ale v té době byla jeho cena regulována a data nemusíme považovat za relevantní. V dalším období zlato ve všech případech překonalo jak inflaci, tak nominální hodnotu peněz.

Z toho vyplývá, že při plánování investice do zlata bychom měli počítat s investičním horizontem minimálně 40 let.

Kratší doba spoření

Pozorný čtenář jistě pochopil, že kratší dobu spoření nemá smysl zkoumat. Čím kratší doba spoření, tím více je spekulativní neboli riziková a výsledky jsou náhodné.

Kupování zlata 100 let

Kolik by dnes měl spořivý sto dvaceti letý dědeček? Říkejme mu „děda Spořil“. Začal spořit ve dvaceti letech tisíc korun měsíčně a nakupoval za ně zlato.

1000 korun převedeme aktuálním kurzem na 41 dolarů a dále počítáme s americkými historickými daty.

V roce 1916 by dědeček Spořil dával stranou 1,8 dolaru měsíčně. Před sto lety mělo 1,8 dolaru stejnou hodnotu, jako dnešních tisíc korun, resp. 41 dolarů. Na konci roku by Spořil koupil zlato za všechny peníze, které celý rok dával stranou. Další rok by měsíční spořenou částku zvýšil o inflaci předchozího roku. V roce 2015 by nakonec měsíčně dával stranou 41 dolarů, což je našich vstupních tisíc korun.

Dědeček Spořil by dnes měl 3.438 g zlata v hodnotě 117.197 dolarů, neboli 2.838.527 korun.

Kdyby stejné peníze dával dědeček pod polštář, tak by dnes měl pouze 15.285 dolarů, neboli 370.211 korun.

Jestliže by dědeček ukládal peníze na spořicí účet s úrokovou mírou ve výši inflace, měl by dnes 49.500 dolarů. Zlato překonalo inflaci o 137% za sto let (0,9% ročně).

To znovu potvrzuje investiční horizont minimálně 40 let. Čím delší dobu zlato držíme, tím spíš neproděláme.

Není to bez rizika. Jakmile vědci přijdou na způsob, jak zlato vyrobit nebo se národní banky rozhodnou, že zruší zlaté rezervy, cena zlata nebude nalézat dno.

Warren Buffett do zlata neinvestuje

Investor Warren Buffett nemá zlato v lásce. Podle něj je lepší vlastnit akcie podniků, které vytváří hodnoty.

Všechno zlato světa váží 170 tisíc tun, což je kostka o hraně zhruba 20 metrů. Celková plocha zemědělské půdy České republiky je 4,3 mil. hektarů (asi polovina celkové rozlohy ČR). Při aktuální ceně zlata 992 000 Kč/kg se veškerá zemědělská půda ČR rovná 737 tunám zlata (při průměrné ceně půdy 17 Kč/m2).

Za všechno zlato světa by se dala zemědělská půda ČR koupit 232 krát. Vlastnili byste raději všechnu zemědělskou půdu ČR nebo jednu dvě stě třicetinu všeho zlata světa? Takto uvažuje Warren Buffett.

Kdo potřebuje zlato?

Problém zlata je v tom, že nemá jasně danou poptávku. Je to vzácná komodita, ale nikdo ji nepotřebuje. Půda je třeba pro zemědělství nebo bydlení. Peníze potřebujeme na placení daní. Bez jídla a pití nepřežijeme ani pár dní. Zlato žádnou potřebu neplní.

Zlato pro případ krize

Na druhou stranu, zlato se může stát platidlem v případě krize. Například při krachu finančního systému nebo dokonce občanské válce.

Obyvatelé Afghánistánu nebo bývalé Jugoslávie prošli občanskou válkou. Popisují, že když státní systém přestane fungovat, lidé se vrátí ke směně věc za věc. Zlato, stříbro, šperky a jiné cenné věci se stanou platidlem. Pro tyto situace se hodí nějakou tu zlatku doma mít. Pro příklad nemusíme chodit daleko – nedávno v Řecku zavřeli banky.

Zlato je velmi oblíbené v Asii, jak si všimnete v každé vietnamské restauraci.

"Všechny velké říše posledních 2.000 let měly ústřední zlatou minci, která byla přijímána na mezinárodní úrovni," říká Timothy Green, autor knihy The Ages of Gold.

Náklady ušlé příležitosti a rizika

Kdybychom místo zlata nakoupili například vládní dluhopisy (jedna z nejbezpečnějších investic), peníze by pracovaly za nás. Tato ušlá příležitost nám výnos z investice do zlata ještě více snižuje. A to nemluvím o zahrnutí rizik, která vyplývají z fyzického držení zlata.

Jaké je riziko vykradení bytu za 20 let? Pokud zlato nebudeme mít doma, ale v bance – kolik stojí pronájem bezpečnostní schránky na 20 let? To všechno ve výpočtu nemáme a i přesto zlato jako výhodná investice nevychází.

Výpočet počítá s inflací

Uvedené výpočty berou v potaz inflaci. Díky tomu jde vždy o spoření částky, která odpovídá dnešním tisíci korunám, ale v daném období šlo o nominálně jinou částku. V dnešní době odpovídá tisíc korun zhruba 41 dolarům. To odpovídá 1,76 dolarům v roce 1916 nebo 5 dolarům v roce 1968.

Naše hypotetické spoření by v roce 1916 začalo částkou 21 dolarů ročně a skončilo 495 dolarech ročně v roce 2015.

Výpočet je teoretický

Veškeré výpočty uvedené v článku jsou pouze teoretické. Ve skutečnosti investor nekupuje přesně za cenu z grafů. Je třeba platit poplatky prodejcům zlata. Do hry vstupuje celá řada faktorů. Výpočet je pouze orientační, ale jistě má i přesto svou vypovídající hodnotu.

Použité historické ceny zlata byly staženy z webu http://onlygold.com/Info/Historical-Gold-Prices.asp. Inflační koeficienty z webu http://www.usinflationcalculator.com/inflation/historical-inflation-rates/. Výpočet je proveden s americkými historickými daty, protože v Česku před rokem 1989 nefungoval volný trh a demokracie.

---

Autor: Pavel Bambásek
Pavel Bambásek je investor a autor webu Blueinvest.cz.