Inflace v březnu nečekaně dál zpomalila na 0,3 % r/r (0,5 % v únoru, 0,6% v lednu). Za zpomalením inflace stál především bazický efekt u pohonných hmot, jejichž ceny vloni v březnu razantně rostly a letos poklesly (-0,5 % m/m) poosmé v řadě, tedy ceny pohonných hmot se srovnávaly s vyššími cenami loňského roku. Efekt pohonných hmot zdůraznilo to, že cenový vývoj u ostatních položek zůstal velmi utlumený, a to hlavně u potravin.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v průměru klesly o 0,1 % kvůli mírně hlubšímu poklesu cen rekreací (-5,9 % m/m) s koncem zimní sezóny. Ceny potravin stagnovaly a stále se nenaplňuje očekávání o růstu cen potravin. U ostatních složek v březnu k žádné výrazně změně cen nedošlo.
Ceny pohonných hmot se v březnu po obratu u cen ropy dostaly na své dno, ale jejich růst v dubnu by ještě neměl vést k zrychlení inflace kvůli bazickému efektu, protože vloni ceny pohonných hmot rostly také. Inflace by měla následující měsíce zůstat na současné nízké úrovni, tlumit ji bude i další zlevňování plynu. Inflace má opět opačný vývoj, než očekávala ČNB, která v poslední prognóze předpokládala zrychlení inflace (0,8 % r/r za 1Q). Zrychlení inflace očekáváme až na podzim a konci roku, kdy odpadne vliv pohonných hmot (cca -0,7 procentního bodu k celkové inflaci) a celková inflace by se měla dostat nad úroveň 1 %. Očekáváme, že ČNB zůstane u holubičího tónu, přičemž může opět zmínit posunutí kurzového závazku hlouběji do roku 2017. V diskuzi o zavedení záporných sazeb není pro ČNB rozhodující vývoj domácí inflace, ale spíše politika ECB a potřeba permanentně intervenovat na devizovém trhu.