Brexit je jen zástěrkou maskující nevyhnutelnou recesi Velké Británie

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank

• Výsledek Brexitu není zdaleka tak důležitý jako struktura britské ekonomiky
• Britské volby naznačují další rozdělení EU do několika úrovní
• Ekonomiku Británie čeká recese

Blížící se volby o Brexitu jsou celkem ironické, protože Británie do Evropské unie vlastně nikdy pořádně nevstoupila. Jako dítě sedmdesátých a osmdesátých let si jasně vybavuji, jak paní Thatcherová bojovala s EU o každou píď.  Přesvědčila ji, aby se smířila s její verzí unie, aspoň po finanční stránce.

Ať dopadnou volby o Brexitu jakkoli, premiér David Cameron zajistil, aby Británie nebyla součástí dalšího vývoje Evropy. Učinil tak, když v březnu uzavřel s Bruselem dohodu, která v podstatě vytváří dvě Evropy. Jedna pravidla platí pro Británii a jiná pro zbytek Evropy.

Ať už referendum 23. června dopadne jakkoli, prostor pro „mini-krizi“ se otevírá. Země, jako je Polsko, Maďarsko nebo i Finsko, by si mohly přát dosažení podobných ústupků, jaké získala Velká Británie.

Evropa prohraje, pokud Velká Británie zůstane. Došlo ke vzniku precedentu „zvláštního zacházení“ (rozdělení celé unie na menší části, což nakonec povede ke zničení celku). Pokud Británie skutečně z EU odejde, je jasné, že politický i praktický dopad bude nevyčíslitelný, zejména v době uprchlické krize, která stále čeká na řešení.

Přijde mi neuvěřitelně komické, když kancléř Osborne, který nedokáže předpovědět svůj rozpočtový deficit na dalších šest měsíců, tvrdí, že ví do poslední pence, o kolik přijde každá britská rodina do roku 2030, pokud volba dopadne ve prospěch Brexitu (má to být 4 300 liber).

Vytváření atmosféry strachu je šílené, aspoň pro mě jako ekonoma. Budoucnost Velké Británie tkví hlavně v tom, jak se dokáže vyrovnat se svým chronickým dvojitým rozpočtovým schodkem – naposledy měla Británie účet v plusu v roce 1982. To je před 34lety!

Kam se vydá libra po Brexitu?

Odpověď na otázku, kterou si nyní klade každý obchodník s FX – kam směřuje libra, se nezmění, ať už Brexit dopadne jakkoli. Libra se nakonec pohne směrem dolů nebo do strany. Dokud utrácíte víc, než vyděláte, jste závislí na zahraniční finanční podpoře a máte ekonomiku, jejíž motory růstu jsou banky a nemovitosti (dva sektory s nulovou produktivitou a nejistou budoucností), pokud jsou v sázce nová pracovní místa, pak budete nuceni opakovat nedávnou historii.

Předchozí události samozřejmě naznačují, že je Londýn v období krize ochoten stlačit libru dolů. Krize se tak britské ekonomice skutečně vyhne. V očích skeptičtějšího analytika může Brexit představovat skvělou „zástěrku“ nebo alespoň výmluvu pro nadcházející recesi způsobenou výše uvedenými fundamentálními ukazateli. Reakcí na takovou situaci je samozřejmě tradiční oslabení libry.

Brexit  se snaží zakrýt skutečnou potřebu změny v Británii. Jde jen o výmluvu, aby se nemusely řešit daleko důležitější strukturální problémy společnosti, která směřuje k téměř 100% závislosti na službách. Základní výzkum a výroba se z Velké Británii přesunuly do zahraničí, schopnost země zaujmout zahraniční investory se ztrácí.  Díky změně daňového statusu pro cizí občany ztrácí Británie na atraktivitě.

Rozhodně nechci znevažovat důležitost referenda, ale s budoucností britské ekonomiky má jen velmi málo společného. Významný dopad bude mít na roli Velké Británie v Evropě. Osobně si nejsem vědom jediné věci, které by pomohl odchod Velké Británie z EU – opravdu vůbec žádné, ale to neznamená, že jsem ochoten polykat dezinformace, které kolem sebe šíří kampaň pro setrvání v Unii. V podstatě nikdo neví, co bude dál. Víme, že zmatek (tedy nestabilita) poroste, ale nevíme, jak by svět vypadal s Brexitem nebo bez něj.

Jak můžeme dosáhnout změn jak v Británii, tak i v EU?

Oba celky se musí důkladněji a realističtěji podívat na své (propojené) budoucnosti a prozkoumat své strukturální koncepce a programy pobídek. V tuto chvíli povede přístup „stále to samé“ k neradostné budoucnosti.

Nejdůležitější otázkou zůstává, jak vyřešit humanitární krizi vyvolanou masivním přílivem uprchlíků ve chvíli, kdy hrozí recese. To, jak se k tomu postavíme, bude definovat budoucnost Evropy i Velké Británie daleko více než to, jestli se Británie rozhodne odejít z klubu, kde se už teď může chovat, jak se jí zachce.

O autorovi:

Steen Jakobsen byl v březnu 2011 jmenován do funkce hlavního ekonoma Saxo Bank, kam se vrátil po dvouleté přestávce. Během této doby pracoval jako investiční ředitel ve společnosti Limus Capital Partners. Před svým odchodem na počátku roku 2009 působil v Saxo Bank téměř devět let jako investiční ředitel. Má více než 20 let praxe v oblasti proprietary trading (obchodování na vlastní účet) a alternativního investování. Po absolvování Kodaňské univerzity v roce 1989, kde vystudoval ekonomii, začínal kariéru v kodaňské pobočce Citibank, a poté se stal ředitelem a vedoucím prodeje v Hafnia Merchant Bank. V roce 1992 se stal viceprezidentem londýnské pobočky Chase Manhattan Proprietary Trading Group. V letech 1995-97 pracoval jako obchodník na vlastní účet pro Swiss Bank Corp., v Londýně. V roce 1997 se stal světovým ředitelem obchodování, měnových kurzů a opcí ve firmě Christiania (nyní Nordea) v New Yorku. V roce 1999 se stal generálním ředitelem UBS Global Proprietary Trading Group.

Saxo Bank:

Saxo Bank, specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. Plně licencovaná a regulovaná banka umožňuje soukromým investorům a institucionálním klientům snadno obchodovat s více aktivy z jediného účtu na různých elektronických zařízeních. Mnohokrát oceněné obchodovací technologické platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. Saxo Bank také na vybraných trzích poskytuje tradiční bankovní služby prostřednictvím Saxo PrivatBank. Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve 25 pobočkách na pěti světových kontinentech.