Nová makrodata odsunují možnost zvýšení sazeb v USA

Dosažená hodnota tohoto makrodata výrazně zklamala, když vyšlo najevo, že americký korporátní segment dokázal vytvořit pouze 38 tisíc nových pozic, ač se očekávalo jejich zvýšení o 160 tisíc. Navíc došlo i k negativní revizi dat za duben a to o citelných 37 tisíc. Přitom zrovna na nová data z trhu práce velmi citlivě reaguje americká centrální banka, která jej považuje za jeden z hlavních ukazatelů, dle kterého upravuje své stávající nastavení monetární politiky.

Reakce guvernéry Yellenové na nová neuspokojivá data byla poměrně rychlá. Její nejnovější proslov se nesl v mnohem více holubičím duchu, než na co jsme byli v posledních týdnech a měsících zvyklí. Guvernérka již naprosto upustila od dříve často využívaných indikací blížícího se navýšení úrokových sazeb, v rámci nichž doslova prohlašovala, že k monetární restrikci dojde „v nejbližších měsících“ či dokonce „na přelomu pololetí“. Nyní se investoři nedočkali žádného naznačení, kdy by se mohly sazby znovu zvednout. Kapitálový trh nové informace okamžitě zpracoval, což bylo vidět hlavně na vývoji hodnoty americké měny. Dolar vůči koši nejvýznamnějších světovým měn oslabil o téměř 2 % a dostal se tak na dohled svých letošních minim.

Stačila tak prakticky jen jedna událost a dosud platný scénář, dle kterého mělo dojít ke zvýšení úrokových sazeb v USA už v červenci, dostal vážné trhliny. Po velmi slabých makrodatech se prudce snížila pravděpodobnost, že by Fed v létě zvýšil úrokové sazby tak, jak se doposud předpokládalo. Nově se možnost realizace tohoto klíčového kroku posouvá až na prosinec či dokonce za horizont letošního roku. Zda tomu tak skutečně bude, ukáží až další makrodata z americké ekonomiky. Extrémní význam přitom bude mít další report počtu nově vytvořených pracovních míst, tentokrát za červen, který by měl rozkrýt, zda květnový údaj znamenal pouze krátkodobý výkyv či zda svědčí o nově započatém trendu zhoršující se kondice amerického pracovního trhu.