Hrozí Velké Británii ústavní krize? Otázky a odpovědi

Jaký právní dopad má výsledek referenda?

Rozhodnutí voličů opustit Evropskou unii není právně závazné. Má pouze poradní charakter a sami politici si mohou určit, zda se jím budou řídit či nikoliv. Ve Velké Británii jsou ostatně závazná referenda velmi vzácná, což vyplývá z právní svrchovanosti tamního parlamentu. Stále tak existuje možnost případného ignorování výsledků referenda, pokud se tak rozhodnou britští politici.

Proč má britský parlament tak výraznou moc?

Vše vyplývá z historického uspořádání britského politického systému, kde už od roku 1689 hraje právě parlament stěžejní roli a je uznáván jako právně svrchovaný. To teoreticky znamená, že má právo vytvořit či zrušit jakýkoliv zákon. K určitému oslabení tohoto statutu došlo v roce 1972, kdy i britští zákonodárci museli předat část svých pravomocí parlamentu Evropské unie. Jeho pozici však může dále oslabit i tzv. královská výsada, která v určitých případech dává tamnímu premiérovi možnost obejít parlament a jednat naprosto nezávisle. Týká se to zejména prosazování kroků týkajících se zahraničních vztahů.

Jaký je tedy postoj britského premiéra?

Jeho právníci se už nechali slyšet, že případná aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy řešící odchod země z EU je výsadou samotného premiéra, k níž nepotřebuje požehnání parlamentu. Na druhou stranu však také sami přiznávají, že se pohybují na velmi tenkém ledě a zapojení parlamentu bude stejně potřebné, a to při rušení dosavadních dohod s Evropskou unií.

Jak se k záležitosti staví zastánci parlamentu?

Velmi silným argumentem politiků věřících v to, že o odchodu země z EU by měl rozhodnout parlament, je právě jeho zapojení prostřednictvím zrušení stávajících dohod s osmadvacítkou. Je zde poměrně logická námitka, že toto zrušení dohod je jednoznačně propojeno s aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy. Tam se koneckonců také píše, že o případném vystoupení členské země z EU se má rozhodnout dle vlastních ústavních požadavků této země. Právníci zastávající tento pohled na věc dokonce již připravují žaloby, které mají v plánu podat, pokud se premiér rozhodne jednat na vlastní pěst bez posvěcení parlamentu. Petice požadující ponechání rozhodnutí ohledně brexitu na zákonodárcích má už více než 1000 podpisů od předních britských právníků.

Je parlament proti brexitu?

Téměř dvě třetiny zákonodárců obhajovalo před referendem setrvání země v Evropské unii. Nyní se však většina lídrů významných politických stran vyjadřuje pro co nejrychlejší brexit a tedy pro respektování hlasu lidu. Přece jen jde o politiky, kteří budou potřebovat podporu svých voličů v nadcházejících volbách. Pokud by nyní šli proti jejich vůli, mohli by následně přijít o tolik potřebné hlasy.

Proč se tedy řeší, jestli brexit spustí parlament či premiér?

Vzhledem k tomu, že oba subjekty chtějí realizovat brexit, je celá debata postavena do abstraktní akademické roviny a vyvstává tak logická otázka, proč se tento problém vůbec řeší. Ďábel je však vždy ukryt v detailech a tento případ je toho velmi dobrým příkladem. V debatě ohledně brexitu se totiž pomalu rozbíhá spor, který může skončit až ústavní krizí. Zvlášť palčivým by se tento problém stal v případě, kdy by se začalo měnit veřejné mínění, například kvůli již citelnějším dopadům nejistoty kolem další budoucnosti Velké Británie a případnému pádu její ekonomiky do recese. V takovém případě by se začalo živě mluvit o možnosti uspořádání předčasných voleb, přičemž význam odpovědi na otázku, kdo a kdy rozhoduje o realizaci brexitu by citelně vzrostl. Voliči by se totiž mohli rozhodovat právě podle toho, jaký názor na odchod země z EU zastává ta či ona strana.

Jakou roli může sehrát skotský parlament?

Skotská premiérka Nicola Sturgeon dle svých slov prozatím zkoumá právní možnosti, jak případnému brexitu zabránit. Skotové se totiž v referendu vyjádřili poměrně přesvědčivě pro setrvání Velké Británie v Evropské unii a není tak divu, že jsou se současným vývojem nespokojeni. Sturgeon se ve své argumentaci chce opřít hlavně o smlouvy zaručující vládě v Edinburghu to, že britský parlament nemůže rozhodovat o záležitostech Skotů bez jejich souhlasu. Tato úmluva by se dle mnohých právních expertů měla týkat i členství země v Evropské unii. Pokud se britská vláda rozhodne hlasy skotských voličů znovu ignorovat, můžeme se v brzké době dočkat dalšího referenda o nezávislosti Skotska na Velké Británii.

Závěrem

Je evidentní, že výsledek referenda překvapil i samotné zastánce brexitu z řad předních politiků. Ti tak neměli promyšleny následné kroky, což potvrdila například rezignace Nigela Farage či odmítnutí premiérské nominace Borise Johnsona. Z politického hlediska je provedení brexitu problematické kvůli ne úplně zřejmému znění britské ústavy. Tento problém by byl řešitelný pouze tím, kdyby nová premiérka Theresa May vypsala nové volby, kde by si lidé zvolili novu vládu a tak buď znovu potvrdili svůj názor z referenda či jej přehodnotili. Pokud se rozbroj mezi parlamentem a premiérem nepodaří vyřešit vzájemnou dohodou, přijde ke slovu moc soudní a celá záležitost se ještě více zkomplikuje a hlavně prodlouží.

---

Autor komentáře: Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus