Příznivá data z trhu práce nechají Fed v klidu

Růst počtu zaměstnaných v kombinaci se zvyšujícími se mzdami by měly vést k silnější spotřebě a tedy k posílení amerického HDP během druhého pololetí letošního roku. Během 1Q a 2Q jsme přitom byli svědky lehkého oslabení růstu zámořské ekonomiky na 0,8 %, resp. 1,2 % oproti dřívějšímu posílení kolem 2-3 %. Aktuálně platný konsensus počítá s růstem HDP během 3Q a 4Q shodně o 2,2 %, přičemž celoroční výkonnost americké ekonomiky by měla dosáhnout 1,9 %. Letošní rok by tak měl být již sedmým v řadě, kdy v zámoří dojde k růstu HDP.

Ani takto příznivý vývoj by však neměl být dostatečným impulsem pro Fed k dalšímu navýšení úrokových sazeb. Argumentů, proč dál vyčkávat je totiž stále poměrně hodně. Předně jsou zde stále citelná rizika pramenící z neutěšeného vývoje v zahraničí, která dělají americkým centrálním bankéřům starosti. Brexit, dění v emerging markets, napjatá geopolitická situace a teroristické útoky. To vše může mít v případě eskalace poměrně rychlý negativní dopad na nákupní apetit amerického spotřebitele. Fed si přitom musí být před přijetím měnové restrikce jistý, že takovýto krok nepodkope ekonomické oživení, jehož jsme v USA svědky. Případné zpřísnění monetární politiky před blížícími se prezidentskými volbami by bylo také extrémně politicky citlivé a mohlo by jen zbytečně vyostřit už tak napjaté emoce. Před reportem překvapivě silných dat z pracovního trhu se za nejbližší termín možného růstu amerických sazeb považoval březen příštího roku a nic se na tom nemění ani nyní.