Hlavním argumentem zastánců alespoň jednoho navýšení úrokových sazeb ještě během letošního roku je vývoj kondice amerického trhu práce. Již totiž bylo dosaženo jednoho z cílů Fed, a sice stavu plné zaměstnanosti. Z tohoto pohledu tak nedává smysl dál pokračovat ve stimulech v podobě extrémně nízkých úrokových sazeb. Proti tomuto křídlu však stojí tábor monetárních holubic, jejichž protiargumentem je nízká inflace, kterou se nedaří dostat k vytouženým 2 %. Navíc v současných podmínkách není příliš pravděpodobné, že by kvůli rozvolněné měnové politice došlo k dlouhodobějšímu přestřelení tohoto cíle, a i kdyby k tomu došlo, Fed má nyní více než dostatečný prostor k případnému rychlému navyšování sazeb.
Fed tak zůstává dál rozpolcen mezi zastánce opatrnějšího přístupu a ty, kteří by již chtěli přikročit k nějaké akci. Opatrnost však dává v současných podmínkách větší smysl vzhledem k tomu, že růst, i když setrvalý, je nadále poměrně křehký a inflace stále nepředstavuje žádný problém. Navýšení úrokových sazeb je vždy velmi citlivým procesem, které se obzvlášť před prezidentskými volbami může poměrně rychle stát i politickým tématem. Tomu se pravděpodobně bude Fed snažit vyhnout a i proto s restrikcemi vyčká nejdříve na prosinec či až začátek příštího roku. Informace o tom, jaký názor na aktuální nastavení úrokových sazeb má guvernérka, získají investoři už k 26. srpnu, kdy Yellenová vystoupí se svým proslovem na tradičním setkání centrálních bankéřů, ekonomů a politiků v Jackson Hole.
Autor komentáře: Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus