Na dovoz levné oceli z Číny doplácí i české stavebnictví, firmy tratí na dříve nasmlouvaných zakázkách

Podle údajů rakouské analytické společnosti SMI se totiž produkce oceli v Číně loni zvýšila o 14 % na 21,7 milionu tun, což je objem odpovídající zhruba polovině světové produkce. Původcem enormního exportu z Číny je fakt, že tamní výrobní kapacity byly dimenzovány na mnohem větší domácí spotřebu díky domácímu odbytu výrobků obsahující ocel, který však kvůli aktuálnímu ekonomickému ochlazení země není reálný. Východiskem tak pro čínské výrobce používající ocel zůstává vývoz výrobků za hranice. „I v České republice je tlak čínských exportů citelný. Výrobcům se zhoršuje jejich vyjednávací pozice s odběrateli a klesají prodejní marže. Pokud se situace v brzké době nestabilizuje, bude potřeba přikročit i k přísnějším úsporným opatřením,” vysvětlil Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus. Čínský export výrobků se tak často děje i za ceny pod výrobními náklady tuzemských výrobců, na což doplácejí ve svém důsledku také tuzemští oceláři. Nepomáhá tomu také cena čínské oceli na evropském trhu, která je totiž oproti ceně domácích výrobců až o pětinu nižší.

Pozitivní vliv však situace nemá ani na české stavební firmy, které ocel při svém podnikání využívají. Jedná se o běžně používaný materiál moderních architektonických staveb i technologických konstrukcí, jako jsou dopravní či potrubní mosty nebo nosné konstrukce včetně všech typů hal. „Současná praxe je taková, že zakázky na výstavbu montovaných hal máme nasmlouvané na konkrétní ceny na celý rok 2016. Pokud se tedy vlivem současné situace ocel rychle zdraží, nebudeme moci zvýšit ceny u již uzavřených projektů a na zakázkách budeme ztrácet. Samozřejmě větší firmy mají běžně uzavřené dlouhodobé kontrakty například na ocel a to jim umožní eliminovat růst cen krátkodobě, ovšem dlouhodobě zvednutí cen se již dnes jeví jako nezbytné,” uvedl Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se zabývá výrobou montovaných ocelových hal pro průmyslové odvětví.

Na vzniklou situaci a rizika, která může přinést budoucnost, musí reagovat vlády zemí, kam se ocel importuje. Řešením je prozatím navyšování dovozních cel. Není ale vyloučeno, že dojde také k jiným obchodně politickým opatřením, která budou zvýhodňovat tuzemské výrobce i stavební podniky. Nabízí se třeba antidumpingová a protisubvenční řízení. K tomuto kroku již přistoupily například Spojené státy americké, které v květnu na dovoz levné čínské oceli uvalily antidumpingové clo ve výši až 450 procent.