Jsou záporné úrokové sazby takové drama?

23.09.2016 | , Finance.cz
INVESTICE


Za starých dobrých časů kvantitativního uvolňování se centrální bankéři jednotně shodli na tom, co je dobré pro ekonomický růst. Dneska už si do noty tolik nehrají. Některé centrální banky mají v úmyslu pomocí negativních úrokových sazeb odradit finanční ústavy od toho, aby si u nich ukládaly přebytečné rezervy. Věří, že prostřednictvím levných úvěrů podpoří půjčky domácnostem a podnikům a nakopnou tak hospodářský vzestup. Ten zase popostrčí inflaci zpět k cílové hodnotě 2 procenta, která je brána jako hranice cenové stability. Ale na tomto názoru se neshodnou všichni představitelé centrálních bank.

Jaký je názor centrálních bankéřů na záporné úrokové sazby?

Janet Yellenová, šéfka amerického Fedu, použití záporných úrokových sazeb do budoucna nevyloučila, ale chce se k tomu uchýlit až v krajním případě. To guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda neodmítl, že by negativní úrokové sazby mohly v jeho zemi klesnout ještě níže. Prezident švýcarské centrální banky Thomas Jordan je přesvědčen o tom, že současný přístup zahrnující negativní úrokové sazby je ten pravý. Stejně tak si to myslí Mario Draghi, prezident Evropské centrální banky.

Centrální banky už delší dobu koketovaly s nulovou úrokovou sazbou na vklady. Když nezabraly nulové sazby, přesouvají je do záporu. Jestli je už pedál na podlaze, anebo do toho mohou ještě šlápnout, je momentálně neznámou. Důležitou otázkou je, zda-li záporné sazby ovlivní pouze finanční trh, nebo se promítnou i do sazeb pro klienty. Zatím to vypadá, že jediný kdo si bude mnout ruce, jsou prodejci domácích trezorů.

Myšlenka záporného úročení je těžko vysvětlitelná klasickými finančními nebo ekonomickými teoriemi, jelikož ty jsou postaveny na předpokladu kladného výnosu

Ve vzduchu visí otázka, jestli se nejedná jen o další nástroj měnové politiky anebo mohou negativní úrokové sazby přinést skutečné ovoce a povzbudit ekonomický růst? Podívejme se na dvě věci, které by mohly stejně jako kvantitativní uvolňování očistit zápornou úrokovou míru od dramat a od skeptického přístupu.

Je politika negativních úrokových sazeb účinná? Kdy ano a kdy ne?

V prvním případě mnoho lidí vychází z toho, že většina finančních rozhodnutí flexibilně reaguje na změny vládních výpůjčních nákladů (změny výnosů vládních dluhopisů). Nicméně zkušenosti ukazují, že na finančním trhu není stabilní vztah mezi úrokovými náklady a růstem poptávky po úvěrech. Z praxe plyne, že výše základní úrokové sazby, stejně jako výnosů ze státních dluhopisů nestačí k rozpohybování trhu s úvěry a nakopnutí ekonomického růstu.

V ekonomikách jako je Německo nebo Itálie, kde velký podíl střadatelů drží svá aktiva v podobě jednoduchých bankovních vkladů a velký podíl firem je financován z bankovních úvěrů, bude přínos negativních sazeb menší. Respektive budou střadatelé trpět přímými náklady a firmy méně motivované půjčovat si více. Oproti tomu v ekonomikách, jako je USA nebo Austrálie, kde jsou střadatelé i firmy pružněji financovány a dlužníci dokážou rychleji reagovat na výhodnější půjčky, které jim zabezpečí nižší úrokové sazby, mají záporné sazby větší smysl.

Druhé zjištění se skrývá v ignorování politického kontextu při rozhodování o záporných sazbách. Tam, kde jsou instituce, tam jsou i politické zájmy. V případě, že banky a úředníci chtějí směřovat všechny úspory do tradičního bankovního sektoru a upevňovat závislost střadatelů na tomto uspořádání, bude politická reakce na negativní sazby v tomto kontextu silnější. Nikdo neopouští svou zahřátou židli rád. Kde mají střadatelé více možností, tam budou více diverzifikovat majetek a budou více odolní tratit na negativních sazbách. V takových systémech mají možnost negativní sazby fungovat lépe. To samé platí i pro ekonomiky, kde podniky mají větší výběr a jsou méně závislé na bankách.

V neposlední řadě nezapomeňme na mobilitu kapitálu. Všechny vyspělé ekonomiky kromě Číny mají otevřené kapitálové účty. Nicméně se vzájemně liší. U švýcarských střadatelů je mnohem větší šance, že přesunou svá aktiva do zahraničí a přizpůsobí se. Důvodem je úplně jednoduché politické pravidlo: Švýcarské podniky si uvědomí, že se neubrání globálnímu přelévání kapitálu, Japonské protějšky očekávají, že je vláda ochrání. Jenomže když jsou střadatelé chráněni, nemají motiv přesunout kapitál pryč z bank, což ve výsledku snižuje účinnost měnové politiky negativních úrokových sazeb.


Autor: Lucie Vokurková, analytička webového portálu investplanet.cz.
Investplanet.cz je forexovo-analytický web založený v roce 2015 se zaměřením na měny, komodity, akcie a vše kolem investování. Denně Vám přináší čerstvé analýzy, obchodní strategie, vzdělávací články a zajímavosti ze světa finančních trhů.


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.