Guvernér ČNB i další ekonomové nevidí ve vládou schváleném snížení daní výraznější pozitiva pro českou ekonomiku

...rok jsou volby. Snížení daní je nejvýhodnější pro lidi s příjmem do 30 tisíc korun. Vláda totiž navrhla snížit dvě nejnižší sazby daně na 12 a 19 procent z dnešních 15 a 20, a to se dotkne všech, a nejnižší pásmo rozšířila. Dvanáctiprocentní daň z příjmu tak budou platit všichni, kdo berou měsíčně deset tisíc korun. Všechny odečitatelné položky ze základu daně se navíc nahradí slevou na dani. V návrhu, který vláda posílá do Sněmovny, aby stihl začít platit od ledna příštího roku, může dojít ke změnám. V oblasti nižších daní by měl vládní plán zůstat beze změn. Změny se čekají u dalších návrhů, jako jsou výše výdajových paušálů pro podnikatele nebo výše příspěvků zaměstnavatelů na důchodové připojištění zaměstnanců, které by si firmy mohly odečíst z daní. Snížení daní ovšem připraví státní rozpočet v příštích dvou letech až odhadem 25 miliard korun (odhad MF), ekonomové mluví o vyšších číslech. Podle analytika KB Jana Vejmělka není snížení sazeb pro nejnižší daňová pásma z pohledu ekonoma racionální, důsledkem je především výpadek příjmů ve státním rozpočtu, aniž by se urychlil hospodářský růst, který by tento výpadek nahradil. Další ekonomové upozorňují, že daňový systém je komplikovaný a potřeboval by úplnou přeměnu doprovázenou reformou pojistného na sociální a zdravotní systém.Vláda věří, že výpadek daňových příjmů nahradí výnosy z jiných dříve zvýšených daní jako daň z přidané hodnoty nebo spotřební daně a nynější vyšší ekonomický růst. Také podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy nepřinese plánované snížení daní, které schválila vláda, výraznou podporu hospodářského růstu. Podle něj plán naopak zkomplikuje rozpočtové vyhlídky a zavedení eura.