Proč o nejvýznamnějším kapitálovém trhu na světě soustavně tvrdíme dvě neslučitelné věci?

Některé věci jsou naprosto jasné. Tak jasné, že ani není třeba se o nich bavit. Jen pak občas zjistíme, že zase tak jasné nebyly a možná jsme o nich trochu uvažovat měli. Obzvláště v případě, kdy se dvě naprosto zřejmé věci od počátku navzájem vylučují. Jako ty dvě, o kterých bych rád hovořil dnes. První naprosto očividná věc se týká zadlužení, do kterého světová ekonomika upadá. Platí to jak o jejím vládním, tak soukromém sektoru. Jak ukazuje následující obrázek, pokud dáme stranou válečná a meziválečná léta, pohybujeme se nyní v dosti dlouhodobých extrémech a trend navíc směřuje i nadále nahoru:      První fakt tedy bývá shrnován jednoduše: Dluhů je příliš mnoho. Druhým faktem je obrovská poptávka po takzvaných bezpečných aktivech. Ta už dlouho tlačí dolů zejména výnosy obligací u zemí, které jsou z faktického, či setrvačného důvodu považovány za bezpečný přístav. Dobrým příkladem je vývoj na americkém trhu vládních obligací.