Americké sankce přilévají do íránské ekonomiky ještě více agonie

Dva roky trvalo vyjednat s Íránem jadernou dohodu. Jen pár tahů pera a byla pryč. Americký prezident Donald Trump 6. srpna podepsal příkaz obnovující sankce, mimo jiné, vůči íránskému automobilovému průmysl, obchodu se zlatem a přístupu k dolaru. Prezident tak dodržel svůj slib odstoupit od dohody, která se podepsala v roce 2015 a která Íránu poskytla úlevy výměnou za omezení jeho jaderného programu. Sankce budou bolet. Jestli ale něčeho dosáhnou, to už je sporné. Navzdory jeho předvolebním slibům nemůže Trump smlouvu prostě „roztrhat“. Má dalších pět signatářů: Británii, Francii, Německo, Rusko a Čínu. Všichni říkají, že funguje. A to podporuje i hodnocení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která dohlíží na to, že Írán dohodu dodržuje. Ve snaze dohodu zachovat, dala Evropská unie evropským firmám pokyn, aby sankce nedodržovaly a dovolila jim se soudit, aby se zotavily ze ztrát z chování Ameriky. Ale jen málokdo si myslí, že tzv. „blokování“ bude fungovat.